Príslovia 20

1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.