Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Vinen er ein spottar, rusdrykken ein ståkar, ingen som tumlar av honom, er vis.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Den rædsla kongen vekkjer, er som løveburing, den som fær hans vreide på seg, set livet sitt på spel.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Mannsens æra er å halda seg frå trætta, men kvar uviting glefser til.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Letingen pløgjer ikkje um hausten, i skurdonni leitar han fåfengt etter grøda.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Råd i mannsens hjarta er som vatn i djupet, men ein skynsam mann kann draga det upp.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Mest kvar mann råkar ein som elskar honom, men kven finn ein som er å lita på?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Den som ferdast ulastande og er rettferdig, sæle er borni hans etter honom.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Ein konge som sit på domarstol, skil ut alt vondt med augo sine.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
Kven kann segja: «Eg hev halda hjarta reint og er fri frå syndi mi?»
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Tvo slag vegt og tvo slag mål er båe tvo ein styggedom for Herren.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Alt guten syner i si gjerd um ferdi hans vert rein og rett.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Øyra som høyrer og auga som ser - Herren hev skapt deim båe tvo.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Elska ikkje svevn, for då vert du fatig, haldt augo uppe, so fær du brød til mette.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
«Klent, klent!» segjer kjøparen, men når han gjeng burt, so rosar han seg.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Vel finst det gull og mange perlor, men dyraste gogni er lippor med kunnskap.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Tak klædi hans! for han hev borga for ein annan, og panta honom for framande!
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Søtt er for mannen det brød han hev fenge med fals, men sidan vert munnen hans full av småstein.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Råder vert stødige med rådleggjing, få då klok styring når du fører krig!
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Den som fer med drøs, ber løynråd ut, og gapen skal du ikkje hava noko med.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Den som bannar far og mor, hans lampa skal slokna i kolmyrkret.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Ein arv som ein i fyrstundes er for fus på, vert på slutten utan velsigning.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Seg ikkje: «Eg vil løna med vondt!» Venta på Herren, han vil hjelpa deg.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Tvo slag vegt er ein styggedom for Herren, og den falske skålvegt er ikkje god.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Frå Herren kjem mannsens stig, og kor kann eit menneskje skyna sin veg?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Fårlegt er det for eit menneskje å vigsla eitkvart tankelaust, og fyrst granska lovnaden etterpå.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Ein vis konge skil ut dei gudlause og let hjulet ganga yver deim.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Menneskjens ånd er Herrens lampa, og ho ransakar alle rom i hjarta.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Kjærleik og truskap er vakt um kongen, og han styd sin kongsstol på kjærleik.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Ei æra for ungdomar er deira kraft, og ein prydnad for dei gamle er grått hår.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Svidande sår reinser burt det vonde, ja, slag reinsar hjartans inste rom.
