Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Vino elobisaka bato maloba ya soni, masanga ya makasi ememaka mobulu; moto nyonso oyo amipesaka na yango akotikala te kokoma moto ya bwanya.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Somo oyo mokonzi apesaka ezali lokola koganga ya nkosi; moto oyo apesaka ye kanda amilukelaka ye moko pasi.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Koboya koswana epesaka moto lokumu, kasi moto oyo azangi mayele amipesaka na yango.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Moto ya goyigoyi asalaka bilanga te likolo ya kobanga malili; boye na tango ya kobuka mbuma, alukaka mpe kobuka, kasi akozwa eloko te.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Makanisi ya motema ya moto ezalaka lokola ebale ya mozindo, moto ya mayele alukaka kotoka kati na yango.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Bato ebele batatolaka bolamu na bango, kasi nani akomona moto ya sembo?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Moyengebene atambolaka na bosembo na ye; boye sima na ye, bana na ye bakozala bato ya esengo.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Soki mokonzi avandi na kiti mpo na kosambisa, miso na ye ebenganaka mabe nyonso.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
Nani akoki koloba: « Nabatelaka motema na ngai peto, nazali peto, nazali na masumu te? »
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Kilo mibale mpe bimekelo mibale, nyonso ezali nkele na miso ya Yawe.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Bayebaka elenge mobali na nzela ya misala na ye, soki ezaleli na ye ezali peto mpe sembo.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Ezala litoyi oyo eyokaka to liso oyo emonaka, ezali Yawe nde asalaki nyonso mibale.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Kolingaka pongi te, noki te okokoma mobola; sala ete miso na yo ezalaka ya kofungwama, mpe okozanga te bilei ya kobomba.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Moto oyo asombaka biloko alobaka: « Biloko oyo ezali mabe! Ezali malamu te! » Kasi soki akei, atombolaka mapeka mpo na biloko oyo azwi.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Wolo mpe babiju ezalaka na yango ebele, kasi bibebu oyo ebimisaka boyebi eleki na motuya.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Kamata elamba ya moto oyo alapi ndayi mpo na niongo ya moto mosusu; bomba yango lokola ndanga soki alapi ndayi mpo na mwasi mopaya.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Bilei oyo ezwami na nzela ya lokuta ezalaka elengi na monoko ya moto, kasi, na sima, monoko na ye etondaka na zelo.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Soki ozali kosala mabongisi, tunaka toli; mpe soki olingi kobunda bitumba, zala na ekenge mpe na mayele.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Moto ya bilobaloba abimisaka basekele; yango wana kima bato oyo balobaka mingi.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Moto oyo alakelaka tata to mama na ye mabe, mwinda na ye ekokufa kati na molili.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Bomengo oyo moto azwi noki-noki na ebandeli ekopambolama te na suka.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Kolobaka te: « Nakozongisa mabe na mabe oyo basali ngai! » Kasi talela Yawe, mpe akobikisa yo.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Kilo oyo ekesana na kilo mosusu ezalaka nkele na miso ya Yawe, mpe emekelo kilo ya lokuta ezalaka eloko ya malamu te.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Ezali Yawe nde atambolisaka matambe ya moto; bongo ndenge nini moto akoki kososola ye moko nzela na ye?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Ezali motambo mpo na moto koloba na lombangu: « Eloko oyo ebulisami mpo na Yawe, » mpe kokanisa sima na ye kolapa ndayi.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Mokonzi ya bwanya abenganaka bato mabe mpe azangaka te kopesa bango etumbu.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Molimo ya moto ezali mwinda oyo Yawe apesi ye; esosolaka bozindo nyonso ya motema ya moto.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Bolamu mpe solo ebatelaka mokonzi; alendisaka bokonzi na ye na nzela ya bolamu.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Makasi ezali biju ya bilenge, mpe suki ya pembe ezali lokumu ya mibange.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Bapota elongolaka mabe, mpe bafimbu esukolaka bozindo ya molimo ya moto.
