Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Il vino è rissoso, il liquore è tumultuoso; chiunque se ne inebria non è saggio.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
La collera del re è simile al ruggito del leone; chiunque lo eccita rischia la vita.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
E' una gloria per l'uomo astenersi dalle contese, attaccar briga è proprio degli stolti.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Il pigro non ara d'autunno, e alla mietitura cerca, ma non trova nulla.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Come acque profonde sono i consigli nel cuore umano, l'uomo accorto le sa attingere.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Molti si proclamano gente per bene, ma una persona fidata chi la trova?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Il giusto si regola secondo la sua integrità; beati i figli che lascia dietro di sé!
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Il re che siede in tribunale dissipa ogni male con il suo sguardo.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
Chi può dire: «Ho purificato il cuore, sono mondo dal mio peccato?».
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Doppio peso e doppia misura sono due cose in abominio al Signore.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Gia con i suoi giochi il fanciullo dimostra se le sue azioni saranno pure e rette.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
L'orecchio che ascolta e l'occhio che vede: l'uno e l'altro ha fatto il Signore.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Non amare il sonno per non diventare povero, tieni gli occhi aperti e avrai pane a sazietà.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
«Robaccia, robaccia» dice chi compra: ma mentre se ne va, allora se ne vanta.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
C'è oro e ci sono molte perle, ma la cosa più preziosa sono le labbra istruite.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Prendigli il vestito perché si è fatto garante per un altro e tienilo in pegno per gli estranei.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
E' piacevole all'uomo il pane procurato con frode, ma poi la sua bocca sarà piena di granelli di sabbia.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Pondera bene i tuoi disegni, consigliandoti, e fà la guerra con molta riflessione.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Chi va in giro sparlando rivela un segreto, non associarti a chi ha sempre aperte le labbra.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Chi maledice il padre e la madre vedrà spegnersi la sua lucerna nel cuore delle tenebre.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
I guadagni accumulati in fretta da principio non saranno benedetti alla fine.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Non dire: «Voglio ricambiare il male», confida nel Signore ed egli ti libererà.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Il doppio peso è in abominio al Signore e le bilance false non sono un bene.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Dal Signore sono diretti i passi dell'uomo e come può l'uomo comprender la propria via?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
E' un laccio per l'uomo esclamare subito: «Sacro!» e riflettere solo dopo aver fatto il voto.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Un re saggio passa al vaglio i malvagi e ritorna su di loro con la ruota.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Lo spirito dell'uomo è una fiaccola del Signore che scruta tutti i segreti recessi del cuore.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Bontà e fedeltà vegliano sul re, sulla bontà è basato il suo trono.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Vanto dei giovani è la loro forza, ornamento dei vecchi è la canizie.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Le ferite sanguinanti spurgano il male, le percosse purificano i recessi del cuore.
