Príslovia 20

1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

Der Wein ist ein Spötter, der Rauschtrank ein Lärmmacher, und keiner, der von ihm taumelt, ist weise. –

2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

Des Königs Drohen ist wie das Knurren eines Löwen; wer ihn zum Zorn reizt, frevelt gegen sein Leben. –

3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

Ehrenvoll ist es für den Mann, vom Streit fernzubleiben; jeder Narr aber fängt Händel an. –

4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

Mit Eintritt des Herbstes mag der Faule nicht pflügen; wenn er dann in der Erntezeit (nach Früchten) verlangt, so ist nichts da. –

5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

Ein tiefes Wasser sind die Pläne im Herzen eines Menschen, aber ein kluger Mann weiß sie doch zu schöpfen. –

6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

Viele Menschen werden gütige Leute genannt, aber einen wirklich treuen Mann – wer findet den? –

7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

Wer in seiner Unsträflichkeit als gerechter Mann wandelt: wohl seinen Kindern nach ihm! –

8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

Ein König, der auf dem Richterstuhl sitzt, macht, mit seinen Augen sichtend, alles Böse ausfindig. –

9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

Wer darf sagen: »Ich habe mein Herz unbefleckt erhalten, ich bin rein von Sünde geblieben«? –

10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

Zweierlei Gewicht und zweierlei Maß, die sind alle beide dem HERRN ein Greuel. –

11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

Schon ein Kind gibt durch sein Tun zu erkennen, ob seine Sinnesart lauter und aufrichtig ist. –

12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

Ein hörendes Ohr und ein sehendes Auge, die hat der HERR alle beide geschaffen. –

13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

Liebe den Schlaf nicht, sonst verarmst du; halte die Augen offen, so wirst du satt zu essen haben. –

14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

»Schlecht, schlecht!« sagt der Käufer; wenn er aber weggeht, dann lacht er sich ins Fäustchen. –

15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

Mögen auch Gold und Korallen in Fülle vorhanden sein: das kostbarste Gerät sind doch einsichtsvolle Lippen. –

16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

Nimm ihm seinen Rock, denn er hat für einen andern gebürgt; um fremder Leute willen pfände ihn aus. –

17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

Süß schmeckt dem Menschen das durch Betrug erworbene Brot, hinterdrein aber hat er den Mund voll Kies. –

18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

Pläne kommen durch Beratschlagung zustande; darum führe Krieg (nur) mit kluger Überlegung. –

19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

Geheimnisse verrät, wer als Verleumder umhergeht; darum laß dich nicht ein mit einem, der seine Lippen aufsperrt. –

20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

Wer seinem Vater und seiner Mutter flucht, dessen Leuchte wird zur Zeit tiefster Finsternis erlöschen. –

21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

Ein Besitz, den man mit Überstürzung gleich im Anfang erlangt hat, wird schließlich ungesegnet sein. –

22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

Sage nicht: »Ich will das Böse vergelten!« Harre auf den HERRN, so wird er dir helfen. –

23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

Zweierlei Gewichtsteine sind dem HERRN ein Greuel, und falsche Waage ist ein übel Ding. –

24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

Vom HERRN hängen die Schritte eines jeden ab; der Mensch aber – was versteht der von seinem Wege? –

25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

Ein Fallstrick ist es für den Menschen, unbesonnen auszusprechen: »Geweiht!« und erst nach dem Geloben zu überlegen. –

26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

Ein weiser König macht die Frevler ausfindig und läßt den Dreschwagen über sie hingehen. –

27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

Eine vom HERRN verliehene Leuchte ist der Geist des Menschen: er durchforscht alle Kammern des Leibes. –

28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

Liebe und Treue beschirmen den König, und durch Liebe stützt er seinen Thron. –

29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

Der Jünglinge Ruhm ist ihre Kraft, und der Greise Schmuck ist das graue Haar. –

30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

Blutige Striemen scheuern das Böse weg, und Schläge säubern die Kammern des Leibes.