< Príslovia 2 >

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
HIJO mío, si tomares mis palabras, y mis mandamientos guardares dentro de ti,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
Haciendo estar atento tu oído á la sabiduría; [si] inclinares tu corazón á la prudencia;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
Si clamares á la inteligencia, y á la prudencia dieres tu voz;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
Si como á la plata la buscares, y la escudriñares como á tesoros;
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Entonces entenderás el temor de Jehová, y hallarás el conocimiento de Dios.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Porque Jehová da la sabiduría, y de su boca [viene] el conocimiento y la inteligencia.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
El provee de sólida sabiduría á los rectos: [es] escudo á los que caminan rectamente.
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
[Es] el que guarda las veredas del juicio, y preserva el camino de sus santos.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Entonces entenderás justicia, juicio, y equidad, y todo buen camino.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Cuando la sabiduría entrare en tu corazón, y la ciencia fuere dulce á tu alma,
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
El consejo te guardará, te preservará la inteligencia:
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
Para librarte del mal camino, de los hombres que hablan perversidades;
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
Que dejan las veredas derechas, por andar en caminos tenebrosos;
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
Que se alegran haciendo mal, que se huelgan en las perversidades del vicio;
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
Cuyas veredas son torcidas, y torcidos sus caminos.
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Para librarte de la mujer extraña, de la ajena que halaga con sus palabras;
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Que desampara el príncipe de su mocedad, y se olvida del pacto de su Dios.
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Por lo cual su casa está inclinada á la muerte, y sus veredas hacia los muertos:
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Todos los que á ella entraren, no volverán, ni tomarán las veredas de la vida.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Para que andes por el camino de los buenos, y guardes las veredas de los justos.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Porque los rectos habitarán la tierra, y los perfectos permanecerán en ella;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Mas los impíos serán cortados de la tierra, y los prevaricadores serán de ella desarraigados.

< Príslovia 2 >