< Príslovia 2 >

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Mein Kind, willst du meine Rede annehmen und meine Gebote bei dir behalten,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
so laß dein Ohr auf Weisheit achthaben und neige dein Herz mit Fleiß dazu.
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
Denn so du mit Fleiß danach rufest und darum betest,
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
so du sie suchest wie Silber und forschest sie wie die Schätze,
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
alsdann wirst du die Furcht des HERRN vernehmen und Gottes Erkenntnis finden.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Denn der HERR gibt Weisheit, und aus seinem Munde kommt Erkenntnis und Verstand.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Er läßt's den Aufrichtigen gelingen und beschirmet die Frommen
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
und behütet die, so recht tun, und bewahret den Weg seiner Heiligen.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Dann wirst du verstehen Gerechtigkeit und Recht und Frömmigkeit und allen guten Weg.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Wo die Weisheit dir zu Herzen gehet, daß du gerne lernest,
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
so wird dich guter Rat bewahren und Verstand wird dich behüten,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
daß du nicht geratest auf den Weg der Bösen noch unter die verkehrten Schwätzer,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
die da verlassen die rechte Bahn und gehen finstere Wege,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
die sich freuen, Böses zu tun, und sind fröhlich in ihrem bösen, verkehrten Wesen,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
welche ihren Weg verkehren und folgen ihrem Abwege;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
daß du nicht geratest an eines andern Weib, und die nicht dein ist, die glatte Worte gibt
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
und verläßt den HERRN ihrer Jugend und vergisset den Bund ihres Gottes;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
denn ihr Haus neiget sich zum Tode und ihre Gänge zu den Verlornen;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
alle, die zu ihr eingehen, kommen nicht wieder und ergreifen den Weg des Lebens nicht:
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
auf daß du wandelst auf gutem Wege und bleibest auf der rechten Bahn.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Denn die Gerechten werden im Lande wohnen, und die Frommen werden drinnen bleiben;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
aber die Gottlosen werden aus dem Lande gerottet, und die Verächter werden draus vertilget.

< Príslovia 2 >