< Príslovia 2 >

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Min Søn, når du tager imod mine ord og gemmer mine Pålæg hos dig,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
idet du låner Visdom Øre og bøjer dit Hjerte til Indsigt,
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
ja, kalder du på Forstanden og løfter din Røst efter Indsigt,
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
søger du den som Sølv og leder den op som Skatte,
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
da nemmer du HERRENs Frygt og vinder dig Kundskab om Gud.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Thi HERREN, han giver Visdom, fra hans Mund kommer Kundskab og Indsigt.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Til retsindige gemmer han Lykke, han er Skjold for alle med lydefri Vandel,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
idet han værner Rettens Stier og vogter sine frommes Vej.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Da nemmer du Retfærd, Ret og Retsind, hvert et Spor, som er godt.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Thi Visdom kommer i dit Hjerte, og Kundskab er liflig for din Sjæl;
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
Kløgt skal våge over dig, Indsigt være din Vogter -
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
idet den frier dig fra den ondes Vej, fra Folk, hvis Ord kun er vrange, -
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
som går fra de lige Stier for at vandre på Mørkets Veje.
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
som glæder sig ved at gøre ondt og jubler over vrangt og ondt,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
de, som går krogede Stier og følger bugtede Spor -
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
idet den frier dig fra Andenmands Hustru, fra fremmed Kvinde med sleske Ord,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
der sviger sin Ungdoms Ven og glemmer sin Guds Pagt;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
thi en Grav til Døden er hendes Hus, til Skyggerne fører hendes Spor;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
tilbage vender ingen, som går ind til hende, de når ej Livets Stier
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
at du må vandre de godes Vej og holde dig til de retfærdiges Stier;
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
thi retsindige skal bo i Landet, lydefri levnes deri,
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
men gudløse ryddes af Landet, troløse rykkes derfra.

< Príslovia 2 >