Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Más vale el pobre que vive rectamente, que el rico fatuo y de lengua perversa.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Es un mal si el alma carece de ciencia, pues tropieza el que anda precipitado.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
La necedad le tuerce al hombre sus caminos, y luego murmura su corazón contra Yahvé.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Las riquezas aumentan mucho el número de los amigos, el pobre, empero, es abandonado de su propio compañero.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Testigo falso no quedará sin castigo, y no se librará el que profiere mentiras.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
El dadivoso tiene muchos aduladores; todos son amigos del que da regalos.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Si al pobre le aborrecen todos sus hermanos, ¡Cuánto más se alejarán de él sus amigos! Quiere ganarlos con palabras pero no están a su alcance.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
El que adquiere inteligencia ama su alma, quien se acomoda a la prudencia hallará la dicha.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
El testigo falso no quedará impune, y el que propala mentiras perecerá.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
No está bien al necio una vida regalada, mucho menos a un esclavo el mandar a los príncipes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
El hombre sabio detiene su ira; su gloria es olvidar las injurias.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Como rugido de león es la ira del rey; y su favor cual rocío sobre el césped.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Dolor de su padre es el hijo insensato, y gotera continua la mujer rencillosa.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Casa y riqueza se heredan de los padres, pero la mujer discreta es don de Yahvé.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
La pereza trae el sueño, y la indolencia el hambre.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Quien guarda los mandamientos, guarda su alma; mas el que menosprecia los caminos de (Yahvé) morirá.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Quien se apiada del pobre, presta a Yahvé, el cual le recompensará su obra.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Castiga a tu hijo, pues hay esperanza; pero no te dejes llevar a darle muerte.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
El que mucho se aíra sufrirá penas, de las cuales aun cuando le libras has de sacarle siempre de nuevo.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Escucha el consejo, y acepta la corrección, para que seas sabio en tu fin.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Muchos proyectos hay en el corazón del hombre, pero siempre se cumple el designio de Yahvé.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Al hombre le gusta ser compasivo; más vale ser pobre que mentiroso.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
El temor de Yahvé conduce a la vida; así queda (el hombre) satisfecho y libre de todo mal.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
El haragán mete su mano en el plato, pero no la lleva a su boca.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Castiga al burlador, y se hace cuerdo el necio; amonesta al sensato y entenderá la sabiduría.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Quien maltrata a su padre y echa de sí a su madre, es un hijo desvergonzado y sin honor.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Hijo mío, si dejas de oír consejos, te desviarás de las palabras de la sabiduría.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
El testigo perverso se ríe de la justicia; y la boca de los impíos se traga la iniquidad.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Los castigos han sido hechos para los burladores, y los azotes para las espaldas de los insensatos.
