Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Сиромах који ходи у безазлености својој бољи је него опаки уснама својим, који је безуман.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Кад је душа без знања, није добро; и ко је брзих ногу, спотиче се.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Лудост човечија превраћа пут његов, а срце се његово гневи на Господа.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Богатство прибавља много пријатеља, а сиромаха оставља пријатељ његов.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Лажан сведок неће остати без кара, и ко говори лаж, неће побећи.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Многи угађају кнезу, и свак је пријатељ човеку податљивом.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
На сиромаха мрзе сва браћа његова, још више се пријатељи његови удаљују од њега; виче за њима, али их нема.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Ко прибавља разум, љуби душу своју; и ко пази на мудрост, наћи ће добро.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Сведок лажан неће остати без кара, и ко говори лаж, погинуће.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Не доликују безумном милине, ни слузи да влада кнезовима.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Разум задржава човека од гнева, и част му је мимоићи кривицу.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Царева је срдња као рика младог лава, и љубав је његова као роса трави.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Безуман је син мука оцу свом, и свадљивост женина непрестано прокисивање.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Кућа и имање наслеђује се од отаца; а од Господа је разумна жена.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Леност наводи тврд сан, и немарљива душа гладоваће.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Ко држи заповести, чува душу своју; а ко не мари за путеве своје, погинуће.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Господу позаима ко поклања сиромаху, и платиће му за добро његово.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Карај сина свог докле има надања и на погибао његову да не прашта душа твоја.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Велик гнев показуј кад прашташ кар, и кад опростиш, после већма покарај.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Слушај савет и примај наставу, да после будеш мудар.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Много има мисли у срцу човечијем, али шта Господ науми оно ће остати.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Жеља човеку треба да је да чини милост, а бољи је сиромах него лажа.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Страх је Господњи на живот; у кога је он, борави сит, нити га походи зло.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Лењивац крије руку своју у недра, ни к устима својим не приноси је.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Удри подсмевача да луди омудра, и разумног накарај да разуме науку.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Син срамотан и прекоран упропашћује оца и одгони матер.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Немој, сине, слушати науке која одводи од речи разумних.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Неваљао сведок подсмева се правди, и уста безбожника прождиру на неправду.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Готови су подсмевачима судови и безумницима бој на леђа.
