Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Mobola oyo atambolaka na bosembo azali malamu koleka mokosi oyo azangi mayele.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Ezali malamu te kobungisa mayele, kati na bolingo oyo eleka ndelo. Lokolo ya moto oyo atambolaka noki-noki ezangaka te kobeta libaku.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Bozoba ya moto ebebisaka bomoi na ye; mpe, na sima, akomaka kotombokela Yawe.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Mozwi azalaka na baninga ebele, kasi mobola akabwanaka ata na molingami na ye ya motema.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Motatoli ya lokuta akozwa etumbu; moto oyo akosaka akozanga te kozwa etumbu.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Bato mingi balukaka kosepelisa moto ya lokumu, mpe moto nyonso alukaka kozala molingami ya moto oyo asungaka bato.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Soki bandeko nyonso ya mobola bayinaka ye, mpo na nini baninga na ye bakima ye te? Ata tango azali nanu koloba, batikalaka lisusu wana te.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Moto oyo alukaka kozwa bwanya alingaka bomoi na ye; moto oyo alingaka mayele alongaka.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Motatoli ya lokuta azwaka etumbu; moto oyo akosaka akobebisama.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Bomoi ya lokumu ebongi na zoba te; ebongi mpe te na mowumbu kopesa mitindo na bakambi.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Bwanya ya moto ekomisaka ye motema molayi; mpe azwaka lokumu tango atalaka pamba mabe oyo basalaka ye.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Kanda ya mokonzi ezali lokola koganga ya nkosi, kasi bolamu na ye ezali lokola mamwe.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Mwana ya zoba azali pasi mpo na tata na ye; koswana ya mwasi ezali lokola linzanza ya ndako, oyo etangisaka mayi tango nyonso.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Moto akoki kozwa bandako mpe bomengo lokola libula kowuta epai ya batata, kasi mwasi ya bwanya azali likabo kowuta na Yawe.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Bogoyigoyi ememaka moto na pongi makasi, mpe moto ya goyigoyi akufaka nzala.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Moto oyo atosaka mibeko abatelaka molimo na ye; moto oyo akebaka te na etamboli na ye akokufa.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Moto oyo asalaka bolamu epai ya mobola adefisaka Yawe, bongo Yawe akozongisela ye bolamu.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Pesaka mwana na yo etumbu wana elikya ezali nanu, kasi kotomboka na yo ekoma te kino na posa ya koboma ye.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Tika ete moto oyo asilikaka makasi amema mokumba ya kanda na ye; pamba te soki obikisi ye, okotinda ye ete azongela lisusu.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Yoka toli mpe ndima mateya, mpo ete okoma moto ya bwanya.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Motema ya moto ezalaka na makanisi ebele, kasi ezali mokano ya Yawe nde ekokisamaka.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Eloko oyo moto alingaka epai ya moninga na ye moto ezali bolingo ya solo, mpe mobola azali malamu koleka mokosi.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Kotosa Yawe ememaka na bomoi, esalaka ete moto azala na kimia; boye ata mabe moko te ekokomela ye.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Moto ya goyigoyi akotisaka loboko na ye kati na bilei, kasi akokaka te kozongisa yango na monoko na ye.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Beta motioli fimbu, mpe zoba akozwa mayele; sembola moto ya mayele, mpe akozwa boyebi.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Mwana oyo abetaka tata na ye mpe abenganaka mama na ye ayeisaka soni mpe mawa.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Mwana na ngai, soki otiki koyoka mateya, okobunga nzela ya maloba ya boyebi.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Moto oyo atiolaka bosembo azali motatoli ya zoba; mpe monoko ya bato mabe emelaka kaka mabe.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Etumbu esalema mpo na batioli, mpe fimbu esalema mpo na bazoba.
