Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
melior est pauper qui ambulat in simplicitate sua quam torquens labia insipiens
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
ubi non est scientia animae non est bonum et qui festinus est pedibus offendit
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
stultitia hominis subplantat gressus eius et contra Deum fervet animo suo
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
divitiae addunt amicos plurimos a paupere autem et hii quos habuit separantur
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
testis falsus non erit inpunitus et qui mendacia loquitur non effugiet
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
multi colunt personam potentis et amici sunt dona tribuenti
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
fratres hominis pauperis oderunt eum insuper et amici procul recesserunt ab eo qui tantum verba sectatur nihil habebit
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
qui autem possessor est mentis diligit animam suam et custos prudentiae inveniet bona
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
testis falsus non erit inpunitus et qui loquitur mendacia peribit
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
non decent stultum deliciae nec servum dominari principibus
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
doctrina viri per patientiam noscitur et gloria eius est iniqua praetergredi
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
sicut fremitus leonis ita et regis ira et sicut ros super herbam ita hilaritas eius
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
dolor patris filius stultus et tecta iugiter perstillantia litigiosa mulier
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
domus et divitiae dantur a patribus a Domino autem proprie uxor prudens
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
pigredo inmittit soporem et anima dissoluta esuriet
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
qui custodit mandatum custodit animam suam qui autem neglegit vias suas mortificabitur
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
feneratur Domino qui miseretur pauperis et vicissitudinem suam reddet ei
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
erudi filium tuum ne desperes ad interfectionem autem eius ne ponas animam tuam
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
qui inpatiens est sustinebit damnum et cum rapuerit aliud adponet
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
audi consilium et suscipe disciplinam ut sis sapiens in novissimis tuis
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
multae cogitationes in corde viri voluntas autem Domini permanebit
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
homo indigens misericors est et melior pauper quam vir mendax
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
timor Domini ad vitam et in plenitudine commorabitur absque visitatione pessimi
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
abscondit piger manum suam sub ascella nec ad os suum adplicat eam
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
pestilente flagellato stultus sapientior erit sin autem corripueris sapientem intelleget disciplinam
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
qui adfligit patrem et fugat matrem ignominiosus est et infelix
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
non cesses fili audire doctrinam nec ignores sermones scientiae
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
testis iniquus deridet iudicium et os impiorum devorat iniquitatem
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
parata sunt derisoribus iudicia et mallei percutientes stultorum corporibus
