Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Pi bon se yon malere ki mache ak entegrite pase sila ak bouch konwonpi ki ensanse a.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Anplis, li pa bon pou gen gwo kouraj, san konesans, ni pou prese rive fè fo pa.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Foli a yon nonm fè chemen l gate; e kè li anraje kont SENYÈ a.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Richès fè zanmi ogmante anpil; men malere pèdi zanmi li yo.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Yon fo temwen pa prale san pinisyon; e sila ki fè manti a, p ap chape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Anpil moun va chache favè a yon moun jenere ak men ouvri; tout moun se zanmi a sila ki bay kado.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Tout frè a malere yo a rayi li; konbyen, anplis, pou zanmi l kouri kite l. L ale jwenn yo ak pawòl plede, men yo fin ale.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Sila ki twouve sajès renmen pwòp nanm li. Sila ki kenbe ak bon konprann nan va jwenn sa ki bon.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Yon fo temwen pa prale san pinisyon; epi sila ki bay manti a, va peri.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Lavi alèz pa fèt pou moun ensanse; bokou mwens pou yon esklav ta gen otorite sou prens yo.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Yon nonm ak bon konprann lan nan kòlè; se glwa li pou bliye yon transgresyon.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Kòlè a wa a se tankou yon lyon k ap rele fò; men favè li se tankou lawouze sou zèb vèt.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Se yon fis plen foli k ap detwi papa l, e yon madanm k ap diskite a se tankou dlo kap degoute san rete.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Kay ak byen se eritaj ki sòti nan papa; men yon fanm pridan sòti nan SENYÈ a.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Parès va voye yon pwofon somèy sou moun, e yon nonm ki pa travay, va soufri grangou.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Sila ki kenbe kòmandman an kenbe nanm li, men sila ki enpridan nan kondwit va mouri.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Yon moun ki fè gras a yon malere prete a SENYÈ a, e Li va bay li rekonpans pou bon zèv li a.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Bay fis ou a disiplin pandan gen espwa; pa chache lanmò li.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Yon nonm ak gwo kòlè va pote pinisyon li; paske si ou pwoteje moun nan ou va oblije fè l ankò.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Koute konsèy e aksepte disiplin pou ou kab vin saj pou tout rès vi ou.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Plan nan kè lòm yo anpil; men se konsèy SENYÈ a ki kanpe.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Sa ki dezirab nan yon nonm se yon kè ki dous. Pito yon nonm ta malere pase li ta yon mantè.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Lakrent SENYÈ a dirije a lavi pou fè moun dòmi ak kè satisfè, san kontamine ak mal.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Parese a fouye men l nan plato a; men li refize rale l rive nan bouch li.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Frape yon mokè pou moun san konprann nan vin gen lespri; repwòch a yon moun bon konprann, va fè l genyen konesans.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Sila ki atake papa li e chase manman l ale, se yon fis ki fè wont ak dega patou.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Sispann koute disiplin, fis mwen an e ou va pèdi chemen konesans.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Yon temwen ki fè dezòd moke lajistis; e bouch mechan an gaye inikite.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Gen desizyon jijman pou mokè yo; ak kou pou do a moun ensanse yo.
