Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Pito ou pòv men ou se nèg serye pase pou w'ap bay manti epi pou ou sòt met sou li.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Sa pa bon pou ou prese fè anyen san ou pa konprann sa w'ap fè. Si ou pa gen pasyans, ou ka nan pwoblèm.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Se sotiz yon nonm ki fini avè l'. Apre sa, li konprann pou l' fache sou Bondye.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Lè ou gen lajan, ou toujou gen zanmi. Men lè ou pòv, dènye zanmi vire do ba ou.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Lè yon moun ap sèvi temwen nan tribinal, si li fè manti, yo gen pou yo pini l'. Pa gen rechap pou moun k'ap bay manti.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Anpil moun ap achte figi grannèg. Tout moun vle zanmi moun k'ap bay favè.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Lè ou pòv, ata frè ou pa vle wè ou. Ou pa bezwen mande si zanmi p'ap lage ou! Tout chache w'ap chache pale ak yo, yo pa okipe ou!
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Si ou renmen tèt ou, chache gen konprann. Pa bliye sa ou te aprann, zafè ou va mache byen.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Lè yon moun ap sèvi temwen nan tribinal, si li fè manti, yo gen pou yo pini l'. Moun k'ap bay manti gen pou mouri.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Yon moun ki san konprann pa fèt pou gen tout bagay, ni yon esklav pa fèt pou chèf sou grannèg.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Yon moun ki gen bon konprann pa fè kòlè fasil. Tout kalite li, se pa okipe moun ki fè mal.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Lè yon wa ankòlè, se tankou yon lyon k'ap gwonde. Men, favè yon chèf se tankou lapli sou jaden.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Yon pitit ki san konprann se yon malè pou papa l'. Yon fanm ki toujou ap chache kont, se yon goutyè k'ap degoute dlo san rete.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Kay ak lajan, se byen manman ak papa ka mouri kite pou ou. Men, yon fanm ki gen konprann, se Seyè a ase ki ka fè ou jwenn sa.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Parès fè je ou toujou lou. Moun ki rete san fè anyen ap rete grangou.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Moun ki fè sa Bondye mande ap viv lontan. Moun ki pa mache jan Bondye vle l' l'a pa lwen mouri.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Lè ou bay pòv lacharite, se Bondye ou prete. Se li menm ki va renmèt ou sa.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Korije pitit ou yo lè yo piti toujou. Men, pa bat yo jouk ou touye yo.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Moun ki gen san wo ap peye konsekans zak li yo. Si ou wete l' nan move pa a yon fwa, w'ap blije fè l' pou li tout tan.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Koute konsèy y'ap ba ou. Louvri zòrèy ou pou aprann. Konsa w'a gen bon konprann jouk ou mouri.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Yon moun te mèt fè tout kalite lide nan tèt li. Men, sa Seyè a vle a, se sa ki pou rive.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Tou sa yo mande yon moun se pou l' gen bon kè. Pito yon moun pòv pase l' mantò.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Gen krentif pou Bondye, w'a jwenn lavi, w'ap toujou kontan. Malè p'ap rive ou.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Gen moun ki sitèlman parese ata manje yo pa vle mete nan bouch yo.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Pase awogan yo yon je baton, moun san konprann yo va konprann. Rale zòrèy moun ki gen konprann yo, y'a vin gen plis konesans.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Se yon wont, se yon dezonè pou yon pitit aji mal ak papa l', osinon pou l' mete manman l' deyò lakay li.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Pitit mwen, lè ou sispann aprann, ou pa lwen bliye sa ou konnen deja.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Yon temwen k'ap bay manti pase lajistis nan betiz. Mechan yo pran plezi nan fè mechanste.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Baton an tou la pou moun k'ap pase moun nan betiz. Fwèt la tou pare pou dèyè moun ki san konprann.
