Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Better is a poor man, walking in his integrity, than one of perverse lips, and, he, a dullard.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Surely, for the soul to be, without knowledge, is not good, and, he that hasteth with his feet, strayeth.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The folly of a man, subverteth his way, and, against Yahweh, his heart is angry.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Wealth, addeth many friends, but, the poor man, from his own friend, is parted.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witness, shall not be held innocent, and, he that uttereth lies, shall not escape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many, will entreat the favour of a noble, and, every one, is a friend to a man abounding in gifts.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
All the brethren of a poor man, hate him, how much more have, his friends, gone far from him, he may hunt up promises—there are none.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
He that acquireth sense, loveth his own soul, he that guardeth understanding, shall find blessing.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witness, shall not be held innocent, and, he that uttereth lies, shall perish.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Unseemly for a dullard, is delicate living, how much more for, a servant, to bear rule over princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
The discretion of a man, deferreth his anger, and, his adorning, is to pass over transgression.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
The growl as of a young lion, is the rage of a king, but, like dew upon the grass, is his good pleasure.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Engulfing ruin to his father, is a son that is a dullard, —and, a continuous dripping, are the contentions of a wife.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
House and substance, are an inheritance from one’s fathers, but, from Yahweh, cometh a wife who is prudent.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Sloth, falleth into a deep sleep, and, a soul that is indolent, shall famish.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
One who guardeth the commandment, guardeth his life, he that is reckless in his ways, shall die.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
A lender to Yahweh, is one who sheweth favour to the poor, and, his good deed, He will pay him back.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Correct thy son, because there is hope, yet, not so as to slay him, let thy passion be excited.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A man in a rage, taketh away the penalty, —nevertheless, if thou let him go free, the more [stripes] must thou add.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Hear counsel, receive correction, that thou mayest be wise in thine after-life.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Many are the devices in a man’s heart, but, the counsel of Yahweh, that, shall stand.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
The charm of a man, is his lovingkindness, —and better a poor man, than one who deceiveth.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The reverence of Yahweh, leadeth to life, satisfied then, let a man remain—let him not be visited by calamity.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
A sluggard burieth his hand in the dish, even unto his own mouth, will he not bring it back.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
The scoffer, thou shalt smite, and, the simple, will beware, but correct a man of intelligence—he will understand teaching.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
He that ruineth his father, and chaseth away his mother, is a son causing shame and reproach.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Cease, my son, to hear instruction that would cause thee to wander from the sayings of knowledge.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
An abandoned witness, scorneth justice, and, the mouth of lawless men, swalloweth iniquity.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Prepared for scoffers, are punishments, and stripes, for the back of dullards.
