< Príslovia 19 >
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
The folly of a man spoils his ways: and he blames God in his heart.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Wealth acquires many friends; but the poor is deserted even of the friend he has.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witness shall not be unpunished, and he that accuses unjustly shall not escape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many court the favour of kings; but every bad man becomes a reproach to [another] man.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Every one who hates [his] poor brother shall also be far from friendship. Good understanding will draw near to them that know it, and a sensible man will find it. He that does much harm perfects mischief; and he that used provoking words shall not escape.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
He that procures wisdom loves himself; and he that keeps wisdom shall find good.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witness shall not be unpunished; and whosoever shall kindle mischief shall perish by it.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Delight does not suit a fool, nor [is it seemly] if a servant should begin to rule with haughtiness.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
A merciful man is long-suffering; and his triumph overtakes transgressors.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
The threatening of a king is like the roaring of a lion; but as dew on the grass, so is his favour.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
A foolish son is a disgrace to his father: vows [paid out] of the hire of a harlot are not pure.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Fathers divide house and substance to [their] children: but a wife is suited to a man by the Lord.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Cowardice possesses the effeminate [man]; and the soul of the sluggard shall hunger.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
He that keeps the commandment keeps his own soul; but he that despises his ways shall perish.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
He that has pity on the poor lends to the Lord; and he will recompense to him according to his gift.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Chasten thy son, for so he shall be hopeful; and be not exalted in thy soul to haughtiness.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A malicious man shall be severely punished, and if he commit injury, he shall also lose his life.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Hear, son, the instruction of thy father, that thou mayest be wise at thy latter end.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
[There are] many thoughts in a man's heart; but the counsel of the Lord abides for ever.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Mercy is a fruit to a man: and a poor man is better than a rich liar.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The fear of the Lord is life to a man: and he shall lodge without fear in places where knowledge is not seen.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
He that unjustly hides his hands in his bosom, will not even [bring] them up to his mouth.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
When a pestilent character is scourged, a simple man is made wiser: and if thou reprove a wise man, he will understand discretion.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
He that dishonours his father, and drives away his mother, shall be disgraced and shall be exposed to reproach.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
A son who ceases to attend to the instruction of a father will cherish evil designs.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
He that becomes surety for a foolish child will despise the ordinance: and the mouth of ungodly men shall drink down judgment.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Scourges are preparing for the intemperate, and punishments likewise for fools.