Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Munhu asina ukama navamwe anongozvitsvakira zvake; anozvidza kutonga kwakanaka kwose.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Benzi harifariri kunzwisisa, asi rinofarira kungotaura zvarinofunga chete.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Panosvika chakaipa, kuzvidzwa kunouyawo, uye kana nyadzi dzichisvika kusakudzwa kwasvikawo.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Mashoko omuromo womunhu imvura yakadzika, asi tsime rouchenjeri chitubu chinoyerera.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Hazvina kunaka kutsaura akaipa kana kusaruramisira asina mhosva.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Miromo yebenzi inoriunzira kukakavara, uye muromo wake unomukokera kurohwa.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Muromo webenzi ndiwo kuparadzwa kwaro, uye miromo yaro ndiwo musungo kumweya waro.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Mashoko amakuhwa akaita semisuva yakanakisisa; anoenda pakadzikadzika mukati momunhu.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Uyo ano usimbe pakubata kwake ihama youyo anoparadza.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Zita raJehovha inhare yakasimba; vakarurama vanomhanyira kwariri vagochengetedzwa.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Pfuma yavapfumi ndiro guta ravo rina masvingo; vanoriona sorusvingo rurefu pakufunga kwavo.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Kuparadzwa kusati kwasvika, mwoyo womunhu unozvikudza, asi kuzvininipisa kunotangira kukudzwa.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Uyo anopindura asati anzwa, ndihwo upenzi hwake nokunyadziswa kwake.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Mweya womunhu unomusimbisa panguva yokurwara, asi mweya wakapwanyika ndiani angautakura?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Mwoyo woune njere unowana ruzivo, nzeve dzowakachenjera dzinorutsvaka.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Chipo chinozarurira nzira kune achipa, uye chinomusvitsa pamberi pavakuru.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Anotanga kusvitsa nyaya yake anoita seakanaka, kusvikira mumwe auya mberi kuzomubvunza.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Kukanda mijenya kunopedza gakava, uye kunotonga pakati pavaviri vanopikisana zvikuru.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Hama yatadzirwa yakavangarara kupfuura guta rakakomberedzwa namasvingo, uye kukakavara kwakafanana namazariro amasuo omuzinda wamambo.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Kubva pazvibereko zvomuromo wake dumbu romunhu rinogutiswa; nezvinobva pamiromo yake achagutiswa.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Rurimi rune simba roupenyu norufu, uye vaya vanoruda vachadya chibereko charwo.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Uyo anowana mudzimai anowana chinhu chakanaka, uye anogamuchira nyasha kubva kuna Jehovha.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Murombo anokumbira kuitirwa tsitsi, asi mupfumi anopindura nehasha.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Munhu ane shamwari dzakawanda angangoparadzwa, asi kune shamwari inonamatira kupfuura hama.
