Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Moun k'ap viv apa se tèt li ase li konnen. Li move sou tout moun ki vle ba li bon konsèy.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Moun sòt pa pran plezi l' nan chache konprann. Tou sa l'ap chache se fè moun konprann li gen lespri.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Y'ap meprize moun k'ap fè mechanste. Moun ki pa fè respè tèt yo gen pou yo wont.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Pawòl moun ki gen konprann fon kou lanmè, fre tankou yon sous k'ap koule tout tan.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Sa pa bon pou ou pran pou moun mechan, ni pou ou enpoze yo rann moun inonsan jistis.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Depi moun sòt ap pale, se kont l'ap chache. Si ou koute pawòl nan bouch li, w'a ba l' kou.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Bouch moun sòt se kondannasyon li. Pawòl ki soti nan bouch li tounen pèlen pou li.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Tripotay dous nan zòrèy moun ki vle tande yo. Sa mache nan san yo.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Moun ki parese nan travay li se menmman parèyman ak moun k'ap defèt sa k'ap fèt.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Seyè a, se yon gwo ranpa byen solid. Se la moun k'ap mache dwat yo kouri al chache pwoteksyon.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Pou moun rich yo, byen yo tankou yon ranpa byen solid. Yo mete nan tèt yo se sa k'ap pwoteje yo.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Lè w'ap fè awogans, yo pa lwen kraze ou. Lè ou fè kò ou piti, y'a fè lwanj ou.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Moun ki prese reponn san koute sa y'ap di l', se moun sòt li ye. Li gen pou l' wont.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Lè yon moun anvi viv, sa ede l' anpil lè li malad. Men, si li dekouraje, ki moun ki ka remoute kouraj li?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Yon moun lespri ap toujou chache gen plis konesans. Zòrèy moun ki gen bon konprann toujou pare pou l' ka konnen plis toujou.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Kado ou fè louvri chemen pou ou toupatou, ata chemen ki mennen lakay grannèg.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Moun ki pale anvan nan tribinal toujou sanble li gen rezon. Lè lòt moun lan parèt, kat je kontre, manti kaba.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Lè de grannèg gen kont, jij yo fè tiraj osò pou konnen kilès pou yo bay rezon.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Li pi fasil pou mete lapè nan yon gwo lavil pase pou ou rekonsilye de frè ki nan kont. Lè yo fache, kè yonn se pòt prizon pou lòt.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Rekonpans yon moun chita sou sa ki soti nan bouch li.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Sa ou di ka lavi pou ou, li ka lanmò pou ou. Sa ou chwazi, se sa w'ap jwenn.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Lè yon nonm jwenn yon bon madanm, se yon bon bagay. Se yon gwo favè Seyè a fè l'.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Lè yon pòv ap pale, li toujou nan tanpri souple. Men, moun rich toujou ap rele sou moun.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Gen zanmi se pran yo vin pran. Men, gen zanmi tou yo plis pase frè.
