Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Wer sich absondert, der sucht, was ihn gelüstet, und setzt sich wider alles, was gut ist.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Ein Narr hat nicht Lust am Verstand, sondern was in seinem Herzen steckt.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Wo der Gottlose hinkommt, da kommt Verachtung und Schmach mit Hohn.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Die Worte in eines Munde sind wie tiefe Wasser, und die Quelle der Weisheit ist ein voller Strom.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Es ist nicht gut, die Person des Gottlosen achten, zu beugen den Gerechten im Gericht.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Die Lippen des Narren bringen Zank, und sein Mund ringet nach Schlägen.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Der Mund des Narren schadet ihm selbst, und seine Lippen fahen seine eigene Seele.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Die Worte des Verleumders sind Schläge und gehen einem durchs Herz.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Wer laß ist in seiner Arbeit, der ist ein Bruder des, der das Seine umbringet.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Der Name des HERRN ist ein festes Schloß; der Gerechte läuft dahin und wird beschirmet.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Das Gut des Reichen ist ihm eine feste Stadt und wie eine hohe Mauer um ihn her.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Wenn einer zugrund gehen soll, wird sein Herz zuvor stolz; und ehe man zu Ehren kommt, muß man zuvor leiden.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Wer antwortet, ehe er höret, dem ist's Narrheit und Schande.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Wer ein fröhlich Herz hat, der weiß sich in seinem Leiden zu halten; wenn aber der Mut liegt, wer kann's tragen?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Ein verständig Herz weiß sich vernünftiglich zu halten, und die Weisen hören gern, daß man vernünftiglich handelt.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Das Geschenk des Menschen macht ihm Raum und bringt ihn vor die großen HERREN.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Der Gerechte ist seiner Sache zuvor gewiß; kommt sein Nächster, so findet er ihn also.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Das Los stillet den Hader und scheidet zwischen den Mächtigen.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Ein verletzter Bruder hält härter denn eine feste Stadt; und Zank hält härter denn Riegel am Palast.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Einem Mann wird vergolten, danach sein Mund geredet hat, und wird gesättiget von der Frucht seiner Lippen.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Tod und Leben steht in der Zunge Gewalt; wer sie liebet, der wird von ihrer Frucht essen.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Wer eine Ehefrau findet, der findet was Gutes und bekommt Wohlgefallen vom HERRN.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Ein Armer redet mit Flehen; ein Reicher antwortet stolz.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ein treuer Freund liebet mehr und steht fester bei denn ein Bruder.
