< Príslovia 18 >

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Celui qui se tient à l’écart recherche ce qui lui plaît; il conteste contre toute sagesse.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Le sot ne prend pas plaisir à l’intelligence, mais à ce que son cœur soit manifesté.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Quand vient le méchant, le mépris vient aussi, et avec l’ignominie, l’opprobre.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Les paroles de la bouche d’un homme sont des eaux profondes, et la fontaine de la sagesse est un torrent qui coule.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Ce n’est pas bien d’avoir acception de la personne du méchant pour faire frustrer le juste dans le jugement.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Les lèvres du sot entrent en dispute, et sa bouche appelle les coups.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
La bouche du sot est sa ruine, et ses lèvres sont un piège pour son âme.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Les paroles du rapporteur sont comme des friandises, et elles descendent jusqu’au-dedans des entrailles.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Celui-là aussi qui est lâche dans son ouvrage est frère du destructeur.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Le nom de l’Éternel est une forte tour; le juste y court et s’y trouve en une haute retraite.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Les biens du riche sont sa ville forte, et comme une haute muraille, dans son imagination.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Avant la ruine le cœur de l’homme s’élève, et la débonnaireté va devant la gloire.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Répondre avant d’avoir entendu, c’est une folie et une confusion pour qui le fait.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
L’esprit d’un homme soutient son infirmité; mais l’esprit abattu, qui le supportera?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Le cœur de l’homme intelligent acquiert la connaissance, et l’oreille des sages cherche la connaissance.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Le don d’un homme lui fait faire place et l’introduit devant les grands.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Celui qui est le premier dans son procès est juste; son prochain vient, et l’examine.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Le sort fait cesser les querelles et sépare les puissants.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Un frère offensé est plus [difficile] à gagner qu’une ville forte, et les querelles sont comme les verrous d’un palais.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Le ventre d’un homme est rassasié du fruit de sa bouche; du revenu de ses lèvres il est rassasié.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
La mort et la vie sont au pouvoir de la langue, et celui qui l’aime mangera de son fruit.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Celui qui a trouvé une femme a trouvé une bonne chose, et il a obtenu faveur de la part de l’Éternel.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Le pauvre parle en supplications, mais le riche répond des choses dures.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
L’homme qui a [beaucoup] de compagnons va se ruinant; mais il est tel ami plus attaché qu’un frère.

< Príslovia 18 >