Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
THROUGH desire a man, having separated himself, seeketh and intermeddleth with all wisdom.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
A fool hath no delight in understanding, but that his heart may discover itself.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
When the wicked cometh, then cometh also contempt, and with ignominy reproach.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
The words of a man’s mouth are as deep waters, and the wellspring of wisdom as a flowing brook.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
It is not good to accept the person of the wicked, to overthrow the righteous in judgment.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
A fool’s lips enter into contention, and his mouth calleth for strokes.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
A fool’s mouth is his destruction, and his lips are the snare of his soul.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of a talebearer are as wounds, and they go down into the innermost parts of the belly.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
He also that is slothful in his work is brother to him that is a great waster.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
The name of the Lord is a strong tower: the righteous runneth into it, and is safe.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
The rich man’s wealth is his strong city, and as an high wall in his own conceit.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Before destruction the heart of man is haughty, and before honour is humility.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
He that answereth a matter before he heareth it, it is folly and shame unto him.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
The spirit of a man will sustain his infirmity; but a wounded spirit who can bear?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
The heart of the prudent getteth knowledge; and the ear of the wise seeketh knowledge.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
A man’s gift maketh room for him, and bringeth him before great men.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
He that is first in his own cause seemeth just; but his neighbour cometh and searcheth him.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
The lot causeth contentions to cease, and parteth between the mighty.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
A brother offended is harder to be won than a strong city: and their contentions are like the bars of a castle.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
A man’s belly shall be satisfied with the fruit of his mouth; and with the increase of his lips shall he be filled.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Death and life are in the power of the tongue: and they that love it shall eat the fruit thereof.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Whoso findeth a wife findeth a good thing, and obtaineth favour of the Lord.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
The poor useth intreaties; but the rich answereth roughly.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
A man that hath friends must shew himself friendly: and there is a friend that sticketh closer than a brother.
