Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Ngʼat ma ok jahera dwaro mana gige ok owinj puonj moro amora.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Ngʼat mofuwo ok mor kod winjo wach to omor mana gi wacho paroge owuon.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Ka richo biro, e kaka achaya biro, to wichkuot kelo duwruok.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Weche mag dho ngʼato tut ka nam, to soko mar rieko en aora mabubni kamol.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Ok en gima ber chwako ngʼat ma timbene richo kata ketho buch ngʼato maonge ketho.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Lew ngʼat mofuwo kelone dhawo, to dhoge luongo goch.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Dho ngʼat mofuwo ema tieke, to lewe ema bedo obadho ne ngimane.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Weche mag kuoth chalo gi chiemo mamit; gidhiyo e chuny dhano ma iye.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Ngʼat ma jasamuoyo e tich en owadgi ngʼat maketho gik moko.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Nying Jehova Nyasaye en ohinga maratego, ngʼat makare ringo ma pond kanyo kendo yud resruok.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Mwandu mar jomoko e ohinga mochiel motegno ma gigengʼorego, giparo ni en ohinga maonge ngʼama nyalo muko.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Kapok ngʼato opodho, to sunga bedo e chunye, to muolo kelo pak.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Chik iti kapok idwoko wach; ka ok itimo kamano to ibedo mofuwo kendo ikelo wichkuot.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Chuny ngʼato sire e tuo, to chuny mool, en ngʼa manyalo konyo?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Chuny ma weche donjone yudo ngʼeyo; to it mariek dwaro mondo weche odonjne.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Chiwo yawo yo ne ngʼat machiwo kendo tere e nyim jomadongo.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Ngʼat mokwongo keto wachne nenore ni en kare, nyaka ngʼat machielo bi maket penjo ne wachneno.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Goyo ombulu tieko larruok kendo thego joma roteke.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Kiketho ne owadu to duoge iri tek mana kadonjo e dala maduongʼ mochiel motegno; to larruok chalo gi dhorangeye mag dala modin gi lodi.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Wach mawuok e dho ngʼato ema miyo ngʼato yiengʼ; keyo mar dhoge ema miyo oyiengʼ.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Lep nigi teko mar ngima kod tho, to jogo mohere biro chamo olembe.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Ngʼatno moyudo dhako onwangʼo gima ber kendo oyudo ngʼwono moa kuom Jehova Nyasaye.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Ngʼat ma jachan ywak kokwayo ngʼwono, to ngʼat ma jamoko dwoko gi gero.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ngʼat man-gi osiepe mangʼeny nyalo chopo e kethruok to nitie osiep moro masiko buti machiegni maloyo owadu.
