Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Wo in kang bread mahi ke inse misla, liki na in wi kufwa in sie lohm ma oasr akukuin we.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Sie mwet kulansap su oaru ac lalmwetmet fah fulat liki sie wen sununta nutin mwet kacto lal, ouinge el ac wi usrui ma lun tulik nutin mwet kacto lal.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Gold ac silver uh srikeyuk ke e, ac insien mwet uh srikeyuk sin LEUM GOD.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Mwet koluk uh lohang nu ke nunak koluk, ac mwet kikiap lungse lohng kas kikiap.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Kom fin aksruksruki mwet sukasrup, kom aklusrongtenye God su oralosla. Ac fah kaiyuk kom, kom fin engankin ongoiya lun mwet ngia.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Mwet matu uh engankin tulik nutin tulik natulos, oapana ke tulik uh engankin papa tumalos.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Sufal mwet leum in fahk kas kikiap, oayapa kas wo tia tuku sin sie mwet lalfon.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Kutu mwet uh nunku mu eyeinse uh oana mwenmen. Elos lulalfongi mu ku in sang ma nukewa nu selos.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Kom fin lungse mwet in lungse kom, kom nunak munas nu selos ke ma koluk elos oru nu sum. Kom fin sikalani in sramsramkin, ac ku in kunauselik inmasrlon sie kawuk.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Kas in kaiyuk sefanna ku in aksuwosyela sie mwet lalmwetmet, a sringsring siofok tia ku in aksuwosyela sie mwet lalfon.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Mwet koluk elos purakak akukuin pacl nukewa, na ac fah supweyukla sie mwet roso sulallal in lainulos.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Kom fin osun nu sin soko bear ma pisrapasrla natu natul, ac srik sensen lom liki kom fin osun nu sin sie mwet lalfon kafofo ke orekma lusrongten lal.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Kom fin eis ma wo ac folokin ke ma koluk, ma koluk fah tia ku in wanginla liki lohm sum.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Mutaweyen sie akukuin oana ke sie dam tufahna srasrelik, ke ma inge tulokinya akukuin sac meet liki ac yokelik.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Aksukosokye sie mwet koluk, ku kapriya sie mwet wangin mwata — lumah luo inge kewa srungayuk sin LEUM GOD.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Wangin sripa sie mwet lalfon in sisla mani nu ke lutlut, mweyen wangin etauk sel.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Mwet kawuk uh akkalemye lungse lalos pacl nukewa. Ma kunen sou uh in akasrui ke pacl upa.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Mwet na wangin nunak la pa ac orek wulela in akfalye soemoul lun siena mwet.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Mwet su lungse ma koluk elos lungse orek lokoalok. Kom fin konkin mwe kasrup lom pacl nukewa, kom purakak lokoalok.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Elos su nunak koluk ac kaskas koluk, ac fah wangin ma wo nu selos, a ongoiya mukena.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Mwe na asor ac toasr nu sin sie papa ma tulik natul uh oru ma lalfon.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Inse engan mwe akkeye monum. A el su kwacna inse toasr, fah akmunasye manol.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Mwet nununku sesuwos elos eis mwe eyeinse in lukma. Ke ouinge uh nununku suwohs tiana orekla.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Mwet lalkung elos sulela in akwot nu ke soko inkanek lalmwetmet, a mwet lalfon uh takusrkusr ke inkanek puspis.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Sie tulik lalfon el mwe toasr nu sin papa tumal, ac akmwenye insien nina kiyal.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Tia wo in sang kaiyuk nu sin mwet wangin mwata, ku kalyeiyuk mwet oru ma pwaye. Fin ouinge, nununku uh kihla.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Mwet lalmwetmet na pwaye elos tia oalinkas. Mwet ma muta misla pa liyaten uh.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Sie mwet lalfon fin muta misla ac tia sramsram, ku in nunkeyuk mu el lalmwetmet.
