< Príslovia 17 >
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Vahe'mo'ma rimpa frune akoheno mani'neno naga'anema osia kave'ma ne'zamo'a, tusi'a ne'zama hafra nehuno kreno ne'zana agatere'ne.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Knare antahi'zane eri'za ne'mo'a, kva'amofo mofavre'mo'ma agaze hu avu'ava'ma hania mofavremofona ugota huno kegava hunte'neno, mofavre'amo'za erisanti haregahaze huzmante'nesafintira erigahie.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Koline silvanena tevefi kre'za eri agru nehaze. Hianagi Ra Anumzamoke tagu'amofona reheno nege.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Kefo avu'ava'ene vahe'mo'a, havigema nehazankea nentahie. Hagi tavre vahe'mo'a, vahe'ma azeri haviza hukema hazanke nentahie.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Amunte omane vahe'ma huhaviza huntesia vahe'mo'a, tro'ma huzmante'nea Ra Anumzamofo huhaviza hunente. Hagi hazenkema erisaza zanku'ma muse hanimo'a, agra'a havi mizana erigahie.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Nenama hu'za ra avuma omesaza vahe'mokizmia, zamagehe'mo'za kini fetorikna zamanuntera hu'nage'za, ra zamagi vahe'mo'za nezamize. Hagi mofavremo'za zamarera zamafana muse huzmantegahaze.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Neginagi vahe'mofontera knare ke'ma hu'zamo'a, haviza hu'neanagi, kva ne'mo'ma havigema hu'zamo'a, havizantfa hu'ne.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Mago'mo'ma mago zama erinaku zagoreti'ma maseve'ma amino erisia zamo'a agraragisa kaguvaza huno efore hiankna nehie. Iza'o anazama himo'a maka zampina knare nehie.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Iza'o havizama huntesimofoma kefo zama'a atrentesimo'a, amu'nozanifina avesinte avu'avazamo'a, meno vugahie. Hianagi arone'amofo havi avu'avazama'agu hugantigama hanimo'a, knare knampa'a azeri atanegahie.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Kemofoma refko huno antahi ankemare vahe'mofona, magoke zupama azeri fatgo hu kema asamisankeno'a antahigahianagi, neginagi vahe'mofoma azeri fatgo hunaku'ma 100'a zupa knona ami'sanana, avu'avara ruzahera osugahie.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Kefo avu'avazane vahe'mo'za, ha'ma erifore hu zankuke zamave'nesiankino, hazenkema zami vahera huntenkeno zamavaririgahie.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Anenta'ama kumzafama ase'nesaza beama, mago ne'mo'ma kantegama tutagihama hunte'zamo'a knare hu'neanagi, neginagi vahe'mo'za neginagi zamavu'zamava'ma nehaza vahe'enema tragoteno manizana agatere'ne.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Hagi mago vahe'mo'a knare'zama magamofoma huntesia zanku'ma, nona huno kefozama huntesia vahe'mofona, kefo zamo'a naga'afintira atreno ovutfa hugahie.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Haframa hu'zamo'ma agafama nehanigeta, koma eri amne osanunkeno'a, ti anagi atregeno ti hageno eankna huno rama'aza eri haviza hugahie.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Kefo avu'ava'ma nehia vaheku'ma fatgo vahere nehu'za, fatgo zmavu'avazama nehaza vaheku'ma, kefo vahere hu'zama nehaza tare zamavu'zmavakura, Ra Anumzamo'a agoteno avesra hunezmante.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Neginagi vahe'mo'za knare antahi'zama rempima hu'za eri zamave'sizama omane'nege'za, na'a hige'za avono huzama mizasesaza zagoa zamazampina eri'naze?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Mika zupa knampati'mo'za zamavesirantegahaze. Hagi knazampima taza hanagu tafuhe'mokizmia kasezmante'naze.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Knare antahi'zazmima omane vahe'mo'za zamagrazmi huvempa hu'za, tava'ozmire nemani'za vahe'mo'za nofi'ma hu'naza zama ovakanesageta, tagrati vakanezmantegahune hu'za nehaze.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Iza'o ha'frama hu'zankuma avesintemo'a, kumiku ave'nesie. Iza'o agra'a agima erintesgama nehimo'a, hazenke erigahie.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Akrehe akrehe agu'ane ne'mo'a, knare zana hakeno erifore osugahie. Hagi iza'o tavre kema nehanimo'a, hazenkefi ufregahie.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Neginagi vahe'mofo nerera nefa'a, tusi'a ataza e'nerie. Higeno nefa rimpamo'a, ana neginagi ne'mofonkura musena osugahie.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Musema huno mani'zamo'a, tusazamo vahe'ma azeri so'e higeno maniankna nehie. Hianagi vahe'mofo antahi'zamo'ma havizama haniana, havi krimo zaferinafi me'neno azeri haviza hiankna hu'ne.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Kema refkohu tratema kefo ne'mo'ma mani'nesuno'a, keagama eri haviza hinogu oku'a masevema huno amisia zagoa e'nerino, keaga eri rukrahe huno fatgo kantera ontahigosie.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Antahi'zane vahe'mo'a knare antahi'zante avua anteno nevie. Hianagi havi vahe'mofo avumo'a, mopa ataginare ame huno omegege, emegege huno nevie
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Neginagi mofavremo'za nezmafana zamasuzana eri nezamie. Hagi kasema ante'nea zamarerahe'ina, zamarimpa zamata erinezamize.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Fatgo hu'nesia vahe'ma knazama zamige, knare huno hazenke'a omane kva vahe'ma kanoma ami'zamo'a, haviza hu'ne.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Knare antahintahima me'nea vahe'mo'a, rama'a keaga osugahie. Hagi ama' antahi'zama me'nenia ne'mo'a, ame huno rimpagna osugahie.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
E'ina hu'negu neginagi vahe'mo'ma kema osuno manisia zankura, vahe'mo'za knare antahi'za eri'ne hugahaze.