Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Un tozzo di pane secco con tranquillità è meglio di una casa piena di banchetti festosi e di discordia.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Lo schiavo intelligente prevarrà su un figlio disonorato e avrà parte con i fratelli all'eredità.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Il crogiuolo è per l'argento e il forno per l'oro, ma chi prova i cuori è il Signore.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Il maligno presta attenzione a un labbro maledico, il bugiardo ascolta una lingua nociva.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Chi deride il povero offende il suo creatore, chi gioisce della sciagura altrui non resterà impunito.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Corona dei vecchi sono i figli dei figli, onore dei figli i loro padri.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Non conviene all'insensato un linguaggio elevato, ancor meno al principe un linguaggio falso.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Il dono è come un talismano per il proprietario: dovunque si volga ha successo.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Chi copre la colpa si concilia l'amicizia, ma chi la divulga divide gli amici.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Fa più una minaccia all'assennato che cento percosse allo stolto.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Il malvagio non cerca altro che la ribellione, ma gli sarà mandato contro un messaggero senza pietà.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Meglio incontrare un'orsa privata dei figli che uno stolto in preda alla follia.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Chi rende male per bene vedrà sempre la sventura in casa.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Iniziare un litigio è come aprire una diga, prima che la lite si esasperi, troncala.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Assolvere il reo e condannare il giusto sono due cose in abominio al Signore.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
A che serve il denaro in mano allo stolto? Forse a comprar la sapienza, se egli non ha senno?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Un amico vuol bene sempre, è nato per essere un fratello nella sventura.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
E' privo di senno l'uomo che offre garanzie e si dà come garante per il suo prossimo.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Chi ama la rissa ama il delitto, chi alza troppo l'uscio cerca la rovina.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Un cuore perverso non troverà mai felicità, una lingua tortuosa andrà in malora.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Chi genera uno stolto ne avrà afflizione; non può certo gioire il padre di uno sciocco.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Un cuore lieto fa bene al corpo, uno spirito abbattuto inaridisce le ossa.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
L'iniquo accetta regali di sotto il mantello per deviare il corso della giustizia.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
L'uomo prudente ha la sapienza davanti a sé, ma gli occhi dello stolto vagano in capo al mondo.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Un figlio stolto è un tormento per il padre e un'amarezza per colei che lo ha partorito.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Non sta bene multare chi ha ragione e peggio ancora colpire gli innocenti.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Chi è parco di parole possiede la scienza; uno spirito calmo è un uomo intelligente.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Anche lo stolto, se tace, passa per saggio e, se tien chiuse le labbra, per intelligente.
