Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Better [is] a dry morsel, and rest with it, Than a house full of the sacrifices of strife.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A wise servant ruleth over a son causing shame, And in the midst of brethren He apportioneth an inheritance.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
A refining pot [is] for silver, and a furnace for gold, And the trier of hearts [is] Jehovah.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
An evil doer is attentive to lips of vanity, Falsehood is giving ear to a mischievous tongue.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Whoso is mocking at the poor Hath reproached his Maker, Whoso is rejoicing at calamity is not acquitted.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Sons' sons [are] the crown of old men, And the glory of sons [are] their fathers.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Not comely for a fool is a lip of excellency, Much less for a noble a lip of falsehood.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
A stone of grace [is] the bribe in the eyes of its possessors, Whithersoever it turneth, it prospereth.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Whoso is covering transgression is seeking love, And whoso is repeating a matter Is separating a familiar friend.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Rebuke cometh down on the intelligent More than a hundred stripes on a fool.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
An evil man seeketh only rebellion, And a fierce messenger is sent against him.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
The meeting of a bereaved bear by a man, And — not a fool in his folly.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Whoso is returning evil for good, Evil moveth not from his house.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
The beginning of contention [is] a letting out of waters, And before it is meddled with leave the strife.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Whoso is justifying the wicked, And condemning the righteous, Even both of these [are] an abomination to Jehovah.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Why [is] this — a price in the hand of a fool to buy wisdom, And a heart there is none?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
At all times is the friend loving, And a brother for adversity is born.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
A man lacking heart is striking hands, A surety he becometh before his friend.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Whoso is loving transgression is loving debate, Whoso is making high his entrance is seeking destruction.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
The perverse of heart findeth not good, And the turned in his tongue falleth into evil.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Whoso is begetting a fool hath affliction for it, Yea, the father of a fool rejoiceth not.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
A rejoicing heart doth good to the body, And a smitten spirit drieth the bone.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
A bribe from the bosom the wicked taketh, To turn aside the paths of judgment.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
The face of the intelligent [is] to wisdom, And the eyes of a fool — at the end of the earth.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
A provocation to his father [is] a foolish son, And bitterness to her that bare him.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Also, to fine the righteous is not good, To smite nobles for uprightness.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
One acquainted with knowledge is sparing his words, And the cool of temper [is] a man of understanding.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Even a fool keeping silence is reckoned wise, He who is shutting his lips intelligent!
