Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Betere is a drie mussel with ioye, than an hous ful of sacrifices with chidyng.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A wijs seruaunt schal be lord of fonned sones; and he schal departe eritage among britheren.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
As siluer is preued bi fier, and gold is preued bi a chymnei, so the Lord preueth hertis.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
An yuel man obeieth to a wickid tunge; and a fals man obeieth to false lippis.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
He that dispisith a pore man, repreueth his maker; and he that is glad in the fallyng of another man, schal not be vnpunyschid.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
The coroun of elde men is the sones of sones; and the glorie of sones is the fadris of hem.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Wordis wel set togidere bisemen not a fool; and a liynge lippe bicometh not a prince.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
A preciouse stoon moost acceptable is the abiding of hym that sekith; whidur euere he turneth hym silf, he vndurstondith prudentli.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
He that helith trespas, sekith frenschipis; he that rehersith bi an hiy word, departith hem, that ben knyt togidere in pees.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
A blamyng profitith more at a prudent man, than an hundryd woundis at a fool.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Euere an yuel man sekith stryues; forsothe a cruel aungel schal be sent ayens hym.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
It spedith more to meete a femal bere, whanne the whelpis ben rauyschid, than a fool tristynge to hym silf in his foli.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Yuel schal not go a wei fro the hous of hym, that yeldith yuels for goodis.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
He that leeueth watir, is heed of stryues; and bifor that he suffrith wrong, he forsakith dom.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Bothe he that iustifieth a wickid man, and he that condempneth a iust man, euer ethir is abhomynable at God.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
What profitith it to a fool to haue richessis, sithen he mai not bie wisdom? He that makith his hous hiy, sekith falling; and he that eschewith to lerne, schal falle in to yuels.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
He that is a frend, loueth in al tyme; and a brother is preuyd in angwischis.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
A fonned man schal make ioie with hondis, whanne he hath bihiyt for his frend.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
He that bithenkith discordis, loueth chidingis; and he that enhaunsith his mouth, sekith fallyng.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
He that is of weiward herte, schal not fynde good; and he that turneth the tunge, schal falle in to yuel.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
A fool is borun in his schenschipe; but nether the fadir schal be glad in a fool.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
A ioiful soule makith likinge age; a sorewful spirit makith drie boonys.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
A wickid man takith yiftis fro the bosum, to mys turne the pathis of doom.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Wisdom schyneth in the face of a prudent man; the iyen of foolis ben in the endis of erthe.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
A fonned sone is the ire of the fadir, and the sorewe of the modir that gendride hym.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
It is not good to brynge in harm to a iust man; nether to smyte the prince that demeth riytfuli.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
He that mesurith his wordis, is wijs and prudent; and a lerud man is of preciouse spirit.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Also a foole, if he is stille, schal be gessid a wijs man; and, if he pressith togidre hise lippis, he `schal be gessid an vndurstondynge man.
