Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Better is a dry morsel, and quietness therewith, than an house full of sacrifices with strife.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A wise servant shall have rule over a son that causes shame, and shall have part of the inheritance among the brethren.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
The fining pot is for silver, and the furnace for gold: but the LORD tries the hearts.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
A wicked doer gives heed to false lips; and a liar gives ear to a naughty tongue.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Whoso mocks the poor reproaches his Maker: and he that is glad at calamities shall not be unpunished.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Children's children are the crown of old men; and the glory of children are their fathers.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Excellent speech becomes not a fool: much less do lying lips a prince.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
A gift is as a precious stone in the eyes of him that has it: anywhere it turns, it prospers.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
He that covers a transgression seeks love; but he that repeats a matter separates very friends.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
A reproof enters more into a wise man than an hundred stripes into a fool.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
An evil man seeks only rebellion: therefore a cruel messenger shall be sent against him.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Let a bear robbed of her whelps meet a man, rather than a fool in his folly.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Whoso rewards evil for good, evil shall not depart from his house.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
The beginning of strife is as when one lets out water: therefore leave off contention, before it be meddled with.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
He that justifies the wicked, and he that condemns the just, even they both are abomination to the LORD.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Wherefore is there a price in the hand of a fool to get wisdom, seeing he has no heart to it?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
A friend loves at all times, and a brother is born for adversity.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
A man void of understanding strikes hands, and becomes guarantor in the presence of his friend.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
He loves transgression that loves strife: and he that exalts his gate seeks destruction.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
He that has a perverse heart finds no good: and he that has a perverse tongue falls into mischief.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
He that bring forths a fool does it to his sorrow: and the father of a fool has no joy.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
A merry heart does good like a medicine: but a broken spirit dries the bones.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
A wicked man takes a gift out of the bosom to pervert the ways of judgment.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Wisdom is before him that has understanding; but the eyes of a fool are in the ends of the earth.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
A foolish son is a grief to his father, and bitterness to her that bare him.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Also to punish the just is not good, nor to strike princes for equity.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
He that has knowledge spares his words: and a man of understanding is of an excellent spirit.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Even a fool, when he holds his peace, is counted wise: and he that shuts his lips is esteemed a man of understanding.
