< Príslovia 17 >

1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Better a bit of dry bread in peace, than a house full of feasting and violent behaviour.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A servant who does wisely will have rule over a son causing shame, and will have his part in the heritage among brothers.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
The heating-pot is for silver and the oven-fire for gold, but the Lord is the tester of hearts.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
A wrongdoer gives attention to evil lips, and a man of deceit gives ear to a damaging tongue.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Whoever makes sport of the poor puts shame on his Maker; and he who is glad because of trouble will not go free from punishment.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Children's children are the crown of old men, and the glory of children is their fathers.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Fair words are not to be looked for from a foolish man, much less are false lips in a ruler.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
An offering of money is like a stone of great price in the eyes of him who has it: wherever he goes, he does well.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
He who keeps a sin covered is looking for love; but he who keeps on talking of a thing makes division between friends.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
A word of protest goes deeper into one who has sense than a hundred blows into a foolish man.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
An uncontrolled man is only looking for trouble, so a cruel servant will be sent against him.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
It is better to come face to face with a bear whose young ones have been taken away than with a foolish man acting foolishly.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
If anyone gives back evil for good, evil will never go away from his house.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
The start of fighting is like the letting out of water: so give up before it comes to blows.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
He who gives a decision for the evil-doer and he who gives a decision against the upright, are equally disgusting to the Lord.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
How will money in the hand of the foolish get him wisdom, seeing that he has no sense?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
A friend is loving at all times, and becomes a brother in times of trouble.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
A man without sense gives his hand in an agreement, and makes himself responsible before his neighbour.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
The lover of fighting is a lover of sin: he who makes high his doorway is looking for destruction.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Nothing good comes to him whose heart is fixed on evil purposes: and he who has an evil tongue will come to trouble.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
He who has an unwise son gets sorrow for himself, and the father of a foolish son has no joy.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
A glad heart makes a healthy body, but a crushed spirit makes the bones dry.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
A sinner takes an offering out of his robe, to get a decision for himself in a cause.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Wisdom is before the face of him who has sense; but the eyes of the foolish are on the ends of the earth.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
A foolish son is a grief to his father, and bitter pain to her who gave him birth.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
To give punishment to the upright is not good, or to give blows to the noble for their righteousness.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
He who has knowledge says little: and he who has a calm spirit is a man of good sense.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Even the foolish man, when he keeps quiet, is taken to be wise: when his lips are shut he is credited with good sense.

< Príslovia 17 >