Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Ber bangʼo kuon gi kwe kod mor moloyo ot mopongʼ gi chiemo mathoth kod dhawo.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Misumba mariek biro bedo gi loch kuom wuowi makwodo wich, kendo obiro yudo pok mar girkeni machal mana gi owetene.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Dhahabu gi fedha itemo gi mach, to Jehova Nyasaye ema temo chuny.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Ngʼat ma timbene richo chiko ite ne dhok mopongʼ gi richo, ja-miriambo winjo lep mar ajara.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Ngʼat ma jaro jochan ochayo Jachwechgi; ngʼat mamor gi masira ok notony ne kum.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Nyikwayo gin osimbo ne joma oti, to jonywol e mor mar nyithindgi.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Lep mar sunga ok owinjore ne ngʼama ofuwo, to en rach maromo nadi lep mariambo ne jaloch!
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Asoya en bilo ne ngʼat machiwe, kamoro amora modhiye, odhi maber.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Ngʼat ma umo ketho mewo hera, to ngʼat mamedo timo gima kamano pogo osiepe moherore.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Puonj mar kwer konyo ngʼat mariek, moloyo chwat nyadi mia ni ngʼat mofuwo.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Ngʼat ma jaricho ohero mana miero, jaote makwiny ema ibiro orone.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Ber romo gi ondiek madhako moma nyithinde, moloyo romo gi ngʼat mofuwo ei fupe.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Ka ngʼato chulo rach kar ber, rach ok nowe ode.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Chako dhawo chalo gimuko yawo, emomiyo we wach kapok dhawo owuok.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Jehova Nyasaye mon-gi ngʼama chwako jaketho kata kumo ngʼat maonge ketho.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Ere tiende mondo ngʼat mofuwo obed gi pesa nimar oonge gi dwaro mar bedo mariek?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
En adier ni osiepni nyalo heri kinde duto, to owadu ema konyi e chandruok.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Ngʼat maonge gi rieko ema keto gir singo ne jabute.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Ngʼat mohero dhawo ohero richo; ngʼat mogero ohinga mabor kelo mana hinyruok.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Ngʼat man-gi chuny marach ok nyal dhi maber; ngʼat ma lewe riambo podho e chandruok.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Bedo gi ngʼat mofuwo kaka wuowi kelo kuyo; onge mor ni wuoro ma wuon ngʼat mofuwo.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Chuny mamor en yath maber, to chuny mool tuoyo choke.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Ngʼat ma timbene richo yie asoya kama opondo mondo oketh gima kare.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Ngʼat mariek keto rieko mondo otel, to wenge ngʼat mofuwo bayo nyaka giko piny.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Wuowi mofuwo kelo kuyo ni wuon mare kod chuny lit ne ngʼat mane onywole.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Ok en gima ber kumo ngʼat maonge ketho kata goyo joote nikech dimbruokgi.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Ngʼat man-gi ngʼeyo konyore gi weche kotangʼ; to ngʼat man-gi winjo wach to ritore maber.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Kata ngʼat mofuwo ikwano ka ngʼat mariek ka olingʼ thi; kendo ka ngʼat mongʼeyo ka orito lewe.
