< Príslovia 17 >

1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
设筵满屋,大家相争, 不如有块干饼,大家相安。
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
仆人办事聪明,必管辖贻羞之子, 又在众子中同分产业。
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
鼎为炼银,炉为炼金; 惟有耶和华熬炼人心。
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
行恶的,留心听奸诈之言; 说谎的,侧耳听邪恶之语。
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
戏笑穷人的,是辱没造他的主; 幸灾乐祸的,必不免受罚。
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
子孙为老人的冠冕; 父亲是儿女的荣耀。
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
愚顽人说美言本不相宜, 何况君王说谎话呢?
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
贿赂在馈送的人眼中看为宝玉, 随处运动都得顺利。
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
遮掩人过的,寻求人爱; 屡次挑错的,离间密友。
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
一句责备话深入聪明人的心, 强如责打愚昧人一百下。
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
恶人只寻背叛, 所以必有严厉的使者奉差攻击他。
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
宁可遇见丢崽子的母熊, 不可遇见正行愚妄的愚昧人。
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
以恶报善的, 祸患必不离他的家。
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
纷争的起头如水放开, 所以,在争闹之先必当止息争竞。
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
定恶人为义的,定义人为恶的, 这都为耶和华所憎恶。
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
愚昧人既无聪明, 为何手拿价银买智慧呢?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
朋友乃时常亲爱, 弟兄为患难而生。
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
在邻舍面前击掌作保 乃是无知的人。
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
喜爱争竞的,是喜爱过犯; 高立家门的,乃自取败坏。
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
心存邪僻的,寻不着好处; 舌弄是非的,陷在祸患中。
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
生愚昧子的,必自愁苦; 愚顽人的父毫无喜乐。
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
喜乐的心乃是良药; 忧伤的灵使骨枯干。
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
恶人暗中受贿赂, 为要颠倒判断。
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
明哲人眼前有智慧; 愚昧人眼望地极。
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
愚昧子使父亲愁烦, 使母亲忧苦。
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
刑罚义人为不善; 责打君子为不义。
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
寡少言语的,有知识; 性情温良的,有聪明。
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
愚昧人若静默不言也可算为智慧; 闭口不说也可算为聪明。

< Príslovia 17 >