< Príslovia 17 >

1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
乾餅一張而平安共食,勝於滿屋佳餚而互相爭吵。
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
聰明的僕人必能管治任性的兒子,且可與弟兄們共分產業。
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
鍋煉銀,爐煉金,上主煉人心。
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
奸詐的人,愛聽胡言亂語;說謊的人,輕信是非長短。
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
嘲笑窮人的是凌辱他的造主;幸災樂禍的,必不能脫免懲罰。
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
孫兒是老人的冠冕,父親是兒女的光榮。
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
優雅的言詞,不適宜於愚人;虛偽的狂語,更不宜於君王。
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
賄賂在饋贈者眼中,有如寶石;不論他要轉向何方,無往不利。
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
掩飾他人的過錯,可獲得友愛;屢念舊日的過惡,則離間友誼。
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
對明智人一句指責,勝過對愚昧人百次杖擊。
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
暴徒只求叛亂,但有殘酷使者,奉命前來對付。
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
寧願遇見失掉幼子的母熊,不願逢著正在發狂的愚人。
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
誰以怨報德,災禍必不離開他的家。
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
爭論的開端,如水之破堤;在激辯之前,應極加制止。
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
宣判罪人無罪,判定義人有罪:二者同為上主所憎惡。
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
愚昧的人,既沒有頭腦,手執金錢買智慧,又何益之有﹖
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
朋友平時常相愛,唯在難中見兄弟。
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
常為人擊掌作保,實是個無知之徒。
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
好爭辯的人,實喜愛罪過;高舉門戶的,必自趨滅亡。
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
誰存心欺詐,不會得幸福;誰搬弄是非,必陷於災禍。
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
生糊塗孩子的,只有悲哀;糊塗人的父親,毫無樂趣。
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
愉快的心,是良好的治療;神志憂鬱,能使筋骨枯萎。
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
惡人在大衣下受賄賂,是為顛倒正義的判詞。
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
精明的人,常面向智慧;愚者的眼,向地極呆望,
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
愚昧的兒子,是他父親的痛苦,是他生母的憂傷。
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
科罰無辜,已屬不當;杖責君子,更屬不義。
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
智者必沉默寡言,達人必心神鎮定。
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
愚人不發言,亦可充作智者;若謹口慎言,亦可視為哲人。

< Príslovia 17 >