Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Kâyue kâoun laihoi im dawk yikkawi e pawitonae bu hlakvah karoumcalah lahoi bukaro kam touh ca e ahawihnawn.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A lungkaang e san ni yeirai ka phawt e capa hah a uk teh, hmaunawnghanaw hoi cungtalah râw a coe han.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Ngun sôlêi nahanelah manang, sui sôlêi nahanelah takhuenhmai, hatei BAWIPA ni lungthin a tanouk.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Thoenae kasaknaw ni teh laithoe dueng a thai ngai awh teh, laithoe kadeinaw ni hai laithoe lawk a thai ngai awh.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Tamimathoe ka dudam e ni kasakkung a dudam teh, ayânaw runae a kâhmo navah a lungkahawi e tami hai hlout mahoeh.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Mincanaw teh matawngnaw e bawilukhung doeh, camonaw bawilennae teh a napanaw doeh.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Lawkkanem hoi tamipathu kamcu hoeh, laithoe deinae pahni teh bawi hoi hoe kamcu hoeh.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Tadawnghno teh ka dâw e tami koe talung phukaawm hoi a kâvan, a kangvawi tangkuem koe hawinae a hmu.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Lawkeknae ka ramuk pouh e ni lungpatawnae a tawng, hatei boutbout ka dei pouh e tami ni teh huiko a kapek.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Tamipathu avai cum touh hem e hlak tamilungkaang vai touh yue e aphuohnawn.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Tamikahawihoeh ni kâtaran nahane dueng doeh a tawng, hatdawkvah patoune kathout hoi a kâhmo han.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Tamipathu a pathu lahun nah kâhmo e hlak teh, a ca kahmat e tavom hoi kâhmo pawiteh bet ahawihnawn.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Hawinae hah thoenae hoi ka pathung e tami teh hnokathout ni a imthung tâcawt takhai mahoeh.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Kâyuenae teh tuiim dawk hoi tui ka yu e patetlah ao, hatdawkvah kâyue hoehnahlan kâounnae hah roun lawih.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Tamikayon a yon ka ngaithoum e tami hoi, tamikalan yon kapen e tami hah BAWIPA ni a panuet
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Tamipathu ni lungangnae a ngai hoeh dawkvah, lungangnae ran nahane hnopai hah bangkongmaw ahni kut dawk poe han vaw.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Hui ni teh nâtuek hai lung na pataw teh, hmaunawngha teh runae kâhmo tueng nahanelah doeh a khe.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Thaipanueknae ka tawn hoeh e niteh kuttabei kâtambei hoi a hui hmalah lawk a kam.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Lawkeknae ka ngai e ni teh kâyuenae hai a ngai, a longkha ka rasangsak e ni rawknae hah a tawng.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Dumyennae lungthin ka tawn e ni hnokahawi hmawt mahoeh, laithoe ka dei e tami teh runae hoi a kâhmo han.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Tamipathu ka khe e tami teh amahoima a lungmathoe sak, ka pathu e capa ka tawn e tami teh konawmnae tawn hoeh.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Lungthin konawm e heh kahawipoung e tâsi hoi a kâvan teh, lungthin reknae ni hru a ke sak.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Tamikathout ni lannae lamthung phen hanelah a hnukkhu lahoi hno ouk a lawp.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Lungangnae teh thaipanueknae katawnkung hmalah ao teh, tamipathu e mit ni teh talai pout totouh ouk a khet.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Capa pathu e teh na pa lung kamathoutsakkung lah ao teh, kakhekung manu hanelah hai ka khat poung e lah ao.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Tamikalan rek hanelah awm hoeh, ka talue e hai a hawi nahlangva hem hanelah awm hoeh.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Panuenae ka tawn e ni lawk a kâsum teh, thaipanueknae ka tawn e teh roumnae muitha ka tawn e doeh.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Tamipathu hai duem awm pawiteh, tamilungkaang patetlah pouk e lah ao, a pahnicakuep pawiteh thaipanueknae ka tawn patetlah pouk e lah ao.
