Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Insunga kiboina pum'a golvah bolsang in, an-keoseh kineh a lungmonga um aphajoi.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Soh chingtah chu apupa chapa ahin, chule adihlouva chonpa chunga jong vaihom in apang jin, hiche sohpa chu apupa nei le gou aboncha achapate toh sopi khat banga kihom ding ahi.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Thil solna bel chu dangka solna kimang ahin, mei-khuh sung hi sana solna ahi. Hinlah Yahweh Pakai hi lungput aboncha patepna ahi.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Miphalou in akamsunga thilphalou seipa thusei bou angai nom in, chule mijou in jong jou le nal thoa leigui kilehpel chu angai nom in ahi.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Vaicha noisea tot chaveipa chun asempa Elohim Pathen ataitom ahin, mi vangset pat'a kipah chun gimbolna ato tei ding ahi.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Tehse ho ding in atute hi alallukhuh-u ahin, chapate loupina hi apateu ahi.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Mingol ho din thu ngaitah'a kisei hi pannabei ahin, milen milal te ang sunga jou le nal'a thu kisei jong pannabei ahibouve.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Aguh'a thilpeh kiti hi apepa din vangbohna tobang ahin, hijeh chun achena jousea khang ding ahi.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Koi hileh suhkhelna ngaidam thei chun, ngailutna angaichat jing ahin, hinlah miphul phul pan vang gol le pai akikhenpi jin ahi.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Mingol jakhat vei akichup sang in, thil hetthemna neipa ding in akihilna jeng jong asanji ahei.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Engsetna nei mi chun doumah jeng ahol le jin, amatoh kitoh ding in sottol engse ahung lo jitai.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Mikhat in mingol khat angol pet'a akimaitopi sang in, vompi nou akilo-doh nungsanga api kimaitopi aphajoi.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Mihem in thilpha khat thilsea alethuh teng, a-insunga thilse cheng jing ding ahi.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Kitoma ahung um teng twiput tobang in ahung pot jin, ajeh chu kitomona aso masanga kikhen tel aphajoi.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Athemmo lha kanga athem-jo mo chansahna hileh, Yahweh Pakai dinga anitah lhonna dei um lou ahi.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Lungthimbei mingol in chihna kichohna ding sum akhol ngei poi.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Golngai chun phat tin in mi alungset in, sopi kiti hi hahsat petna kithokhom dinga hung peng ahibouve.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Lungthim neilou mihem chu bat-san apang jin, hitichun aheng akom hoa batsah nan apang bep e.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Suhkhel ding ging lou mihem chun kinah baotam adei ahin, ain kotpi paopia kiletsah pan manthahna jeng agon ahibouve.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Mihem lungput dihlou kiti chu akhang thei pon, jou le nal seija pang kamsung jong vangsetna'a lhalut teiji ahi.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Chapa ngol hi ahingpa dinga gimna bep ahin, hiche mingolpa hing chu akipah thei poi.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Lung kipana hi damna pipen ahin, lamvaija um chu gu le chang dinga doulal um ahi.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Thu adih a tan sang in, miphalou hon sum-guh ane jiuvin, thudih chu achekhel sah jitauve.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Thil jouse hetthemna nei mi chun chihna lam jeng aven, ajon in, hinlah mingol chun leiset kol mang avelen ahi.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Chapa in apa lunggimna asodoh peh in, anu dinga gimna tah ahi.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Mikitah ahilou lam'a leosah kiti apha pon, vaihom milen milal jep ding jong thildih ahipoi.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Thu kisei ngaija chu hetna anei jin, chule lungneng tah'a thusei mi chun hetkhenna anei ahi.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Mingol jeng jong thipbeh cha aum teng, miching bang in akigel jin, hitobang michun akam akeh lou teng, miching tah bang in akigel-ji bouve.
