< Príslovia 17 >

1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Khqah qu doena imkhuiawh poei ak beena ai anglakawh, qoepquinaak ing buhkak khangoet bai leek bet hy.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Tamnaa ak cyi ing ming ak seet sakkung capa ce uk nawh, ciingnaakhqi a qo ce pang pyi khqi lawt kaw.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Cak ciimnaak ham cak am, sui ciimnaak ham maih ling ing ciimna awm nawh, lingbyi taw Bawipa ing ni am ciim.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Theem amak leek ak saikung ing thailatnaak ak awi ngai nawh, thlak thailat ing thlakche ak awi ce ngai hy.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Khawdeng ak thekhanaak taw anih ak Synkung ak thekhanaak ni, thlang kyinaak a sawng awh ak awmhly ak thlang taw a toel kaana am awm ti kaw.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Tucakhqi ve pacawngkhqi a boei lumyk na awm nawh, pakhqi taw cakhqi a boeimangnaak na awm hy.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Awih kqawn thai ve thlakqaw ingqawi am qoepqui na nawh, qai awi kqawn ve Sangpahrang ingqawi am qoepqui khqoet hy.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Kutdo ve ak dokung mikawh suilung amyihna awm nawh, a haai ang mangnaak ben hoeiawh saithainaak ce ta hy.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Thlang a thawlhnaak ak thuhphah ing lungnaak dang sak nawh, cehlai thlang a thawlhnaak ak phokung ing beqoep qawi hqeh sak hy.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Thlakqaw a voei siim vyk lakawh thlakcyi hykpoet zyihtoel ing phu ta bet hy.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Thlang amak leek ing awi am ngaihnaak ben doengna mang nawh, cemyih thlang cetaw thlangqeen khaw amak ngai boei venna tyihna awm kaw.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Thlakqaw ak qaw huui ingqawi qhum anglakawh a ca a mi lawh pek phawm ingqawi qum ngaih awm bet hy.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Theem leek ce theem amak leek ing ak thung ak thlang taw seetnaak kaana a im am cawn taak ti kaw.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Oelh ngawngnaak ve tuile ak poek ing myih hy, cedawngawh khqah qunaak a awm hlanawh oelh ngawngnaak ce hu nawng taak.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Thlakthawlh cang lu ak phyih sak ingkaw thlakdyng thawlh ak phyih sak ak thlang ce Bawipa ing am tyih qawi ni.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Cyihnaak amak ta thlakqaw kutawh ikaw ham nu cyihnaak thlaihnaak ham tangka pekna a awm kaw?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Pyi leek ingtaw lungnaak ta poepa nawh, cawt taw kyinaak sawngawh a nik pyi ham ak thang law ni.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Khawkpoeknaak thai amak ta ing a kut bei nawh, a imceng ham qii ak khoengkungna awm hy.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Boekoek ak lungnak ing thawlh lungna nawm, ak chawmkeng ak sang sak ing seetnaak ce sui hy.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Kawlung amak leek thlang a khawsak am vaan nawh; am kha ing thailatnaak awi ak kqawn poepa taw kyinaak sawng kaw.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Thlakqaw ak ca naak taw amah ingkaw amah kawseetnaak ak pe quna awm nawh, thlakqaw ak ca naak pa ing kawzeelnaak am ta kaw.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Kawlung zeelnaak taw sadingnaak na awm nawh, kawlung kawseetnaak taw quhqawng hawnnaak ni.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Thlakche ing ak dyng awitlyknaak kawi sak hamna ak hyp kutdo lo hy.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Cyihnaak taw simthainaak ak takhqi haiawh awm nawh, cyihnaak amak ta a mik ing khawdek a kelcawng dyna sui hy.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Capa ak qaw ing a pa kawseetnaak pe nawh, ak canaak nu ham ngaihkyinaak pe hy.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Thlangdyng toelnaak kut thlak am leek nawh, ak thyymna awihtlykkumg vyyk am leek hy.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Awih kqawn ak ngaihtaak ing cyihnaak ta nawh, zaaksimnaak ak ta ing awm mylh mylh hy.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Thlakqaw awm a awm mylh mylh awhtaw thlang ing thlakcyi na ngai nawh, a huui a cymbyp awhtaw thlang ing khawksimna ngai hy.

< Príslovia 17 >