Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Tuituknah hmueih im dongkah a bae lakah a ommongnah buhkak kamat te then.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Hlang aka cangbam sal loh hlang yah aka bai capa te a taemrhai vetih, pacaboeina taengah rho a tael ni.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Cak hamla cak am, sui hamla hmai-ulh om, tedae BOEIPA long tah lungbuei ni a. noem.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Thae aka huet loh boethae hmuilai kah a honghi te a hnatung tih, talnah ol te hna a kaeng thil.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Khodaeng aka tamdaeng tah amah aka saii kung ni a veet, rhainah soah ko aka hoe khaw hmil mahpawh.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Ca rhoek kah a ca rhoek tah patong rhoek kah rhuisam la om tih a napa rhoek te khaw ca rhoek kah a boei a mang la om.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Hlangrhuel hmuilai he a ang ham a rhoeprhui moenih. A honghi kah hmuilai khaw hlangcong hamla koih loeng loeng van pawh.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Kapbaih he a kungmah kah mik ah lungto mikdaithen bangla boeih a hoilae tih a cangbam.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Hlang kah dumlai aka dah loh lungnah a toem dae, olka dongah aka thovael loh a boeihlum khaw a paekboe sak.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Aka ang voei yakhat n'ngawn lakah aka yakming ham tah tluungnah mah a tlaeh pah coeng.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Boekoek loh boethae bueng a tlap dae, anih taengah puencawn muenying muenyang ni a. tueih pa eh.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Hlang kah a dueidah a laemhong sak vom neh ka hum uh palueng eh, aka ang kah a anglat nen tah ka hum uh boel eh.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
A then te thae la aka thuung tah a im lamkah a thae te nong rhoe nong mahpawh.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Olpungkacan a tongnah tah tui a cae sak. Te dongah tuituknah a puek hlanah huu laeh.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Halang aka tang sak neh hlang dueng aka boe sak, amih rhoi bang te BOEIPA kah a tueilaehkoi ni.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Cueihnah lai ham hlang ang kut dongkah a phu te ba ham lae, a lungbuei neh a om hae moenih.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
A tue boeih dongah a hui aka lungnah loh, citcai vaengkah ham manuca a cun.
18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Lungbuei aka talh hlang loh kut a yuh tih, a hui mikhmuh ah mingphanah rhi a khang.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Boekoek aka lungnah loh olpungnah te a lungnah, a thohka te a sang sak tih pocinah a tlap.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Lungbuei aka voeldak loh hnothen hmu pawt tih, a ol neh hlang aka maelh khaw yoethae ah cungku.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Amah kah a pha-ueknah ham hlang ang te a cun, te dongah hlang ang kah a napa tah a ko a hoe moenih.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Lungbuei kohoe he si la a hoeih sak tih, mueihla a rhawp vaengah songrhuh khaw a koh sak.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Laitloeknah a caehlong te phaelh sak ham, halang loh a huep ah kapbaih a loh.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Cueihnah he aka yakming ham tah amah mikhmuh ah a om pah tih, aka ang kah a mik ah tah diklai khobawt la a om pah.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Capa aka ang tah a napa ham konoinah la om tih, anih aka cun khaw hmuetphawtnah ni.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Hlang dueng te lai a sah sak khaw, a dueng dongah hlangcong taam ham then pawh.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
A ol aka tuem tah mingnah te aka ming la om tih, mueihla phu tlo aka dingsuek tah hlang lungcuei ni.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Hlang ang pataeng a hil a phah atah aka cueih la, a ka a buem atah aka yakming la a ngai coeng.
