< Príslovia 16 >
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Көңүлдики нийәтләр инсанға тәвәдур; Бирақ тилниң җавави Пәрвәрдигарниң илкидидур.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Инсан өзиниң һәммә қилған ишини пак дәп биләр; Лекин қәлбдики нийәтләрни Пәрвәрдигар таразиға селип тартип көрәр.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Нийәт қилған ишлириңни Пәрвәрдигарға тапшурғин, Шундақ қилғанда планлириң пишип чиқар.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Пәрвәрдигар барлиқ мәвҗудийәтниң һәр бирини мәлум мәхсәт билән апиридә қилған; Һәтта яманларниму балаю-апәт күни үчүн яратқандур.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Тәкәббурлуққа толған көңүлләрниң һәр бири Пәрвәрдигарға жиркиничликтур; Қол тутушуп бирләшсиму, җазасиз қалмас.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Муһәббәт-шәпқәт вә һәқиқәт билән гуналар кафарәт қилинип йепилар; Пәрвәрдигардин әйминиш адәмләрни яманлиқтин халий қилар.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Адәмниң ишлири Пәрвәрдигарни хурсән қилса, У һәтта дүшмәнлириниму униң билән енақлаштурар.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Һалал алған аз, Һарам алған көптин әвзәлдур.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Инсан көңлидә өз йолини тохтитар; Амма қәдәмлирини тоғрилайдиған Пәрвәрдигардур.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Һәтта падишаниң ләвлиригә қаритип әпсун оқулсиму, Униң ағзи тоғра һөкүмдин чәтнимәс.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Адил тараза-мизанлар Пәрвәрдигарға хастур; Тараза ташлириниң һәммисини У ясиғандур.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Падиша рәзиллик қилса жиркиничликтур, Чүнки тәхт һәққанийәт биләнла мәһкәм турар.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Һәққаний сөзлигән ләвләр падишаларниң хурсәнлигидур; Улар дурус сөзлигүчиләрни яхши көрәр.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Падишаһниң қәһри гоя өлүмниң әлчисидур; Бирақ дана киши [униң ғәзивини] тиничландурар.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Падишаһниң чирайиниң нури кишигә җан киргүзәр; Униң шәпқити вақтида яққан «кейинки ямғур»дур.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Даналиқ елиш алтун елиштин нәқәдәр әвзәлдур; Йорутулушни таллаш күмүчни таллаштин шунчә үстүндур!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Дурус адәмниң егиз көтирилгән йоли яманлиқтин айрилиштур; Өз йолиға еһтият қилған киши җенини сақлап қалар.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Мәғрурлуқ һалак болуштин авал келәр, Тәкәббурлуқ жиқилиштин авал келәр.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Кәмтәр болуп мискинләр билән барди-кәлдидә болуш, Тәкәббурлар билән һарам мал бөлүшкәндин әвзәлдур.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Кимки ишни пәм-парасәт билән қилса пайда тапар; Пәрвәрдигарға таянған болса, бәхит-саадәт көрәр.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Көңли дана киши сәгәк атилар; Йеқимлиқ сөзләр адәмләрниң билимини ашурар.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Пәм-парасәт өзигә егә болғанларға һаятлиқниң булиқидур; Әқилсизләргә тәлим бәрмәкниң өзи әқилсизликтур.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Ақиланә кишиниң қәлби ағзидин әқил чиқирар; Униң ләвзигә билимни зиядә қилар.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Йеқимлиқ сөзләр гоя һәсәлдур; Көңүлләрни хуш қилип тәнгә давадур.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Адәм балисиға тоғридәк көрүнидиған бир йол бар, Лекин ақивити һалакәткә баридиған йоллардур.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Ишлигүчиниң иштийи уни ишқа салар; Униң қарни униңға һайдакчилик қилар.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Муттәһәм киши яман гәпни колап жүрәр; Униң ләвлири лавулдап турған отқа охшар.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Әгир адәм җедәл-маҗира туғдурғучидур; Ғәйвәтчи йеқин достларни айриветәр.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Зораван киши йеқин адимини аздурар; Уни яман йолға башлап кирәр.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Көзини жумувалған киши яман нийәтни ойлар; Левини чишлигән киши яманлиққа тәйярдур.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Һәққанийәт йолида ақарған чач, Адәмниң шөһрәт таҗидур.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Асан аччиқлимайдиған киши палвандин әвзәлдур; Өзини тутувалған шәһәр алғандинму үстүндур.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Чәк етәккә ташланғини билән, Лекин нәтиҗиси пүтүнләй Пәрвәрдигардиндур.