Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Mipango ya moyo ni ya mtu, bali Yehova hutoa jawabu kutoka kwenye ulimi wake.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Njia zote za mtu ni safi kwenye macho yake mwenyewe, bali Yehova huipima mioyo.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Kabidhi kwa Yehova kazi zako zote na mipango yako itafanikiwa.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Yehova alifanya kila kitu kwa kusudi lake, hata waovu kwa ajili ya siku ya taabu.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Yehova anamchukia kila mtu mwenye moyo wa majivuno, ingawa wanasimama imara, hawakosi kupata adhabu.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Kwa agano la uaminifu na udhamini uovu husafishwa na kwa kumcha Yehova watu hujitenga na ubaya.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Njia za mtu zinapompendeza Yehova, huwafanya hata adui zake huyo mtu wawe na amani naye.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Bora kitu kidogo pamoja na haki, kuliko mapato makubwa pamoja na udhalimu.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Katika moyo wake mtu hunuia njia yake, bali Yehova huziongoza hatua zake.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Mshauri yupo katika midimo ya mfalme, katika hukumu kinywa chake hakisemi kwa udanganyifu.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Vipimo vya kweli hutoka kwa Yehova; uzito wote kwenye gunia ni kazi yake.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Wafalme wanapofanya mambo maovu, hicho ni kitu cha kudharauliwa, kwa maana utawala huimarishwa kwa kutenda haki.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Mfalme hufurahia midomo ambayo husema haki na anampenda mwenye kusema waziwazi.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Hasira ya mfalme ni mjumbe wa mauti lakini mtu mwenye busara atajaribu kutuliza hasira yake.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Katika nuru ya uso wa mfalme ni uzima na fadhila yake ni kama wingu linaloleta mvua ya masika.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Ni bora kiasi gani kupata hekima kuliko dhahabu. Kuchagua kupata ufahamu ni zaidi kuliko fedha.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Njia kuu ya watu waadilifu hujitenga na ubaya; mwenye kuyahifadhi maisha yake huilinda njia yake.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Kiburi hutangulia kabla ya uharibifu na moyo wa kujivuna kabla ya maangamizi.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Ni bora kunyenyekea miongoni mwa watu masikini kuliko kugawana ngawira pamoja watu wenye kiburi.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Mwenye kutafakari yaliyofundishwa hupata kilicho chema na wenye kumtumaini Yehova watafurahi.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Mwenye hekima moyoni anaitwa ufuhamu na utamu wa hotuba huongeza uwezo wa kufundisha.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Ufahamu ni chemchemi ya uzima kwake ambaye nayo, bali adhabu ya wapumbavu ni upumbavu wao.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Moyo wa mtu mwenye hekima hutoa busara katika kinywa chake na huongeza ushawishi katika midomo yake.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Maneno yenye kufaa ni sega la asali -matamu kwenye nafsi na huponya mifupa.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Kuna njia ambayo huonekana sawa kwa mtu, bali mwisho wake ni njia ya mauti.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Hamu ya kibarua humfanyia kazi; njaa yake humsihi kuendelea.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Mtu duni huchimba madhara na usemi wake ni kama moto unaounguza.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Mtu mkaidi huchochea mafarakano na umbeya huwafarakanisha marafiki.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Mtu wa vurugu humdanganya jirani yake na kumwongoza kwenye mapito ambayo si mema.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Yule anayekonyeza kwa jicho anapanga njama za mambo ya ukaidi; wenye kuandama midomo yao watapitisha mabaya.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Mvi ni taji ya utukufu; hupatikana kwa kuishi katika njia ya haki.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Ni bora kukawia kuwa na hasira kuliko kuwa shujaa na mwenye kutawala roho yake ni imara zaidi kuliko yule anayeuteka mji.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Kura hurushwa kwenye mkunjo, bali maamuzi hutoka kwa Yehova.
