Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Mipango ya moyoni ni ya mwanadamu, bali jibu la ulimi hutoka kwa Bwana.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Njia zote za mtu huonekana safi machoni pake mwenyewe, bali makusudi hupimwa na Bwana.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Mkabidhi Bwana lolote ufanyalo, nayo mipango yako itafanikiwa.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Bwana hufanya kila kitu kwa kusudi lake mwenyewe; hata waovu kwa siku ya maangamizi.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Bwana huwachukia sana wote wenye kiburi cha moyo. Uwe na hakika kwa hili: Hawataepuka kuadhibiwa.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Kwa upendo na uaminifu uovu huondolewa; kwa kumcha Bwana mtu hujiepusha na ubaya.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Njia za mtu zinapompendeza Bwana, huwafanya hata adui zake waishi naye kwa amani.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Afadhali kitu kidogo pamoja na haki kuliko mapato mengi pamoja na udhalimu.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Moyo wa mtu huifikiri njia yake, bali Bwana huelekeza hatua zake.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Midomo ya mfalme huzungumza kwa hekima ya kiungu, wala kinywa chake hakipotoshi haki.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Vipimo na mizani za halali hutoka kwa Bwana; mawe yote ya kupimia yaliyo katika mfuko ameyafanya yeye.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Wafalme huchukia sana kutenda maovu, kwa maana kiti cha ufalme hufanywa imara kwa njia ya haki.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Wafalme hufurahia midomo ya uaminifu; humthamini mtu asemaye kweli.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Ghadhabu ya mfalme ni mjumbe wa mauti, bali mtu mwenye hekima ataituliza.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Uso wa mfalme ungʼaapo, inamaanisha uhai; upendeleo wake ni kama wingu la mvua wakati wa vuli.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Ni bora kiasi gani kupata hekima kuliko dhahabu, kuchagua ufahamu kuliko fedha!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Njia kuu ya wanyofu huepuka ubaya; yeye aichungaye njia yake, huchunga maisha yake.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Kiburi hutangulia maangamizi, roho ya majivuno hutangulia maanguko.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Ni afadhali kuwa mnyenyekevu katika roho miongoni mwa walioonewa kuliko kugawana nyara pamoja na wenye kiburi.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Yeyote anayekubali mafundisho hustawi, tena amebarikiwa yeye anayemtumaini Bwana.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Wenye hekima moyoni huitwa wenye ufahamu, na maneno ya kupendeza huchochea mafundisho.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Ufahamu ni chemchemi ya uzima kwa wale walio nao, bali upumbavu huleta adhabu kwa wapumbavu.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Moyo wa mtu mwenye hekima huongoza kinywa chake, na midomo yake huchochea mafundisho.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Maneno ya kupendeza ni kama sega la asali, ni matamu kwa nafsi na uponyaji kwenye mifupa.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Iko njia ionekanayo kuwa sawa kwa mtu, bali mwisho wake huelekeza mautini.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Shauku ya mfanyakazi humhimiza kufanya kazi; njaa yake humsukuma aendelee.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Mtu mbaya kabisa hupanga mabaya, maneno yake ni kama moto uunguzao.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Mtu mpotovu huchochea ugomvi, nayo maongezi ya upuzi hutenganisha marafiki wa karibu.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Mtu mkali humvuta jirani yake na kumwongoza katika mapito yale mabaya.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Yeye akonyezaye kwa jicho lake anapanga upotovu; naye akazaye midomo yake amenuia mabaya.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Mvi ni taji ya utukufu; hupatikana kwa maisha ya uadilifu.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Ni afadhali mtu mstahimilivu kuliko shujaa, mtu anayeitawala hasira yake kuliko yule autekaye mji.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Kura hupigwa kwa siri, lakini kila uamuzi wake hutoka kwa Bwana.
