Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Karoorri garaa kan namaa ti; deebiin arrabaa garuu Waaqayyo biraa dhufa.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Nama tokko karaan isaa hundi qulqulluu itti fakkaata; yaada namaa garuu Waaqayyotu madaala.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Waan hojjettu hunda Waaqayyotti kennadhu; karoorri kees siif milkaaʼa.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Waaqayyo waan hunda kaayyoo ofii isaatiif hojjeta; hamoota iyyuu guyyaa badiisaatiif qopheessa.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Namni of tuulu kam iyyuu fuula Waaqayyoo duratti balfamaa dha; dhugumaan inni utuu hin adabamin hin hafu.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Namni jaalalaa fi amanamummaadhaan araara cubbuu argata; Waaqayyoon sodaachuudhaanis hammina irraa cita.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Yoo karaan namaa Waaqayyoon gammachiise, inni akka diinonni isaas nagaan isa wajjin jiraatan ni godha.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Galii guddaa jalʼinaan argatan mannaa waan xinnoo qajeelummaan argatan wayya.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Namni garaa isaa keessatti karaa isaa karoorfata; Waaqayyo garuu tarkaanfii isaa illee ni murteessa.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Hidhiin mootii hooda dubbata; afaan isaa illee murtii hin jalʼisu.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Madaallii fi safartuun qajeelaan kan Waaqayyoo ti; ulfinni korojoo keessa jiru hundinuu hojii isaa ti.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Sababii teessoon qajeelummaadhaan jabaatee dhaabatuuf mootonni waan hamaa hojjechuu ni balfu.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Mootonni afaan dhugaa dubbatutti ni gammadu; isaan nama dhugaa dubbatu ni jaallatu.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Dheekkamsi mootii ergamaa duʼaa ti; namni ogeessi garuu ni qabbaneessa.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Jireenyi ifa fuula mootii keessa jira; surraan isaa akkuma duumessa bokkaa arfaasaa ti.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Ogummaa argachuun warqee caala; hubannaa argachuunis meetii caala!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Daandiin nama tolaa hammina irraa fagoo dha; namni karaa isaa eegus jireenya isaa eeggata.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Of tuuluun badiisaan dura, of bokoksuunis kufaatiin dura deema.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Warra of tuulu wajjin boojuu qooddachuu mannaa, hafuuraan gad of qabanii warra cunqurfame wajjin jiraachuu wayya.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Namni gorsa fudhatu kam iyyuu ni milkaaʼa; kan Waaqayyoon amanatus eebbifamaa dha.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Namni garaadhaan ogeessa taʼe qalbeeffataa jedhama; dubbiin miʼaawu immoo gorsa dabala.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Hubannaan nama isa qabuuf madda jireenyaa ti; gowwummaan garuu gowwootatti adabbii fida.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Garaan nama ogeessaa arraba isaa qajeelcha; afaan isaas gorsa dabala.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Dubbiin nama gammachiisu dhaaba dammaa ti; inni lubbuutti ni miʼaawa; lafees ni fayyisa.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Karaan qajeelaa namatti fakkaatu tokko jira; dhuma irratti garuu duʼatti nama geessa.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Fedhiin hojjetaan tokko nyaataaf qabu hojiif isa kakaasa; beelaʼuun isaas ittuma cima.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Namni faayidaa hin qabne hammina malata; haasaan isaas akkuma ibidda waa gubuu ti.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Namni jalʼaan lola kakaasa; hamattuun immoo michoota walitti dhiʼaatan gargar baafti.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Namni jeequmsaan deemu ollaa isaa gowwoomsee karaa jalʼaatti isa geessa.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Namni ija qisu jalʼina karoorfata; kan hidhii ciniinnatu immoo hammina fida.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Arriin gonfoo ulfinaa ti; innis karaa qajeelaadhaan argama.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Goota waraanaa irra nama obsa qabu, nama magaalaa tokko boojiʼee fudhatu irra kan of qabu wayya.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Ixaan gudeeda irratti buufama; murtoon isaa garuu guutumaan guutuutti Waaqayyo biraa dhufa.
