Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Hjartans rådleggjing høyrer menneskja til, men tunga fær svaret frå Herren.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Kvar mann tykkjer at hans eigi ferd er rein, men det er Herren som prøver ånderne.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Legg verki dine på Herren, so skal tankarne dine få framgang.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Herren hev gjort kvar ting til sitt endemål, ogso den ugudlege til uferdsdagen.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Kvar ovmodig er ei gruv for Herren, du kann vera viss, han skal’kje verta urefst.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Med kjærleik og truskap vert misgjerning sona ut, med otte for Herren flyr ein frå det vonde.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Når Herren likar ferdi åt ein mann, so let han jamvel fiendarne halda fred med honom.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Betre er lite med rettferd enn innkomor store med urett.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Mannsens hjarta tenkjer ut sin veg, men Herren styrer hans stig.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Gudsord er på konungs lippor, i domen skal hans munn ei gjera mistak.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Rett vegt og rette vegtskåler høyrer Herren til, hans verk er alle lodd i pungen.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Ugudleg åtferd er ein styggedom for kongar, for truna stend trygt ved rettferd.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Kongen likar rettferdige lippor, dei elskar den som segjer det som er rett.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Konungs vreide er daude-bod, men ein vismann stiller vreiden.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
I ljos frå konungs åsyn er det liv, og hans godhug er som ei regnsky um våren.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Å vinna visdom - kor mykje betre er det ei enn gull! Å vinna vit er meire verdt enn sylv.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Den vegen dei ærlege gjeng, er å fly frå vondt, den som agtar på sin veg, han varar si sjæl.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Fyre undergang gjeng ovmod, og stormod fyre fall.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Betre er med armingar å vera audmjuk enn skifta herfang med ovmodige.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Den som agtar på ordet, skal finna lukka, den som lit på Herren - sæl er han!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Den vise i hjarta vert kalla vitug, og søtleik på lipporne aukar lærdom.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Klokskap er livsens kjelda for deim som eig han, men fåvit er refsing for fåvise folk.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Vismanns hjarta gjer munnen hans vitug og aukar læra på lipporne hans.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Milde ord er honningdropar, søte for sjæli og lækjedom for beini.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Mang ein veg tykkjer folk er rett, men enden på honom er vegar til dauden.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Vinne-kars hunger onnar for honom, for hans eigen munn driv på.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Ein låk mann grev ei ulukke-grav, og det logar som eld på lipporne hans.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ein ranglyndt mann yppar trætta, og den som ber drøs, skil ven frå ven.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Ein valdsmann lokkar næsten sin, og leider han inn på ein veg som ei er god.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Den som let augo att, vil tenkja range tankar, den som knip lipporne i hop, set vondt i verk.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Grå hår er fager krans! Han er å vinna på rettferds veg.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Ein tolug mann er betre enn ei kjempa, og den som styrer hugen sin, stend yver den som tek ein by.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Dei kastar terningen i fanget, men all hans avgjerd kjem frå Herren.
