Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Umuntu angawabumba amacebo ngenhliziyo yakhe, kodwa uThixo nguye omupha amazwi okuwachaza.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Umuntu angabona sengathi zonke izindlela zakhe ziqondile, kodwa uThixo uyazihlolisisa zonke injongo zomuntu.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Nikela kuThixo konke okwenzayo, kuzaphumelelisa wonke amacebo akho.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
UThixo uzilungisele isiphetho sakho konke kanye lababi usuku lokubhujiswa.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
UThixo uyabazonda bonke abazikhukhumezayo. Ngempela kabayikuphepha ukujeziswa.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Isono siyahlawulelwa ngothando langokwethembeka; ngokwesaba uThixo umuntu uyaphepha ebubini.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Nxa izindlela zomuntu zimthokozisa uThixo, uyenza lezitha zakhe zihlalisane laye ngokuthula.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Kungcono ukuzuza okulutshwana ngendlela elungileyo kulokuzuza okunengi ngobuqili.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Umuntu angalungisa indlela yakhe engqondweni yakhe, kodwa uThixo nguye olawula izinyathelo zakhe.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Izindebe zombusi zikhuluma kungathi lidlozi ngakho umlomo wakhe kawungaphambuli umthetho.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Izilinganiso eziqondileyo zivela kuThixo; zonke izisindo ezisemgodleni zenziwa nguye.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Amakhosi ayakuzonda ukwenza okubi, ngoba isihlalo sobukhosi sakhelwe phezu kokulunga.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Amakhosi athokoziswa yizindebe ezithembekileyo; ayamazisa umuntu okhuluma iqiniso.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Ulaka lwenkosi luyisithunywa sokufa, kodwa umuntu ohlakaniphileyo uyaluxolisa.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Nxa ubuso benkosi bulentokozo, kukhomba ukuphila; ukuthandwa yiyo kunjengeyezi lezulu entwasa.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Kungcono kangakanani ukuzuza ukuhlakanipha kulegolide, ukukhetha ukuzwisisa kulesiliva!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Umgwaqo womuntu oqotho uceza ububi; lowo onanzelelayo indlela yakhe unanzelela impilo yakhe.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Ukuzigqaja kwandulela ukubhujiswa, umoya omubi ulandelwa yikuwa.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Kungcono umoya othobekileyo lokuhlala kwabancindezelweyo kulokwabelana impango labazigqajayo.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Lowo olalela izeluleko uyaphumelela, njalo ubusisiwe lowo othemba uThixo.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Abahlakaniphileyo enhliziyweni kuthiwa bayaqedisisa, njalo amazwi amnandi aqinisa izeluleko.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Ukuzwisisa kungumthombo wokuphila kulabo abalakho, kodwa ubuwula buletha isijeziso eziwuleni.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Inhliziyo yomuntu ohlakaniphileyo ikhokhela umlomo wakhe, kanti lezindebe zakhe zikhuthaza izeluleko.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Amazwi amahle alikhekheba loluju, amnandi emphefumulweni njalo ayelapha emathanjeni.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Kukhona indlela ebonakala ilungile emuntwini, kodwa isiphetho sayo siyikufa.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Isisebenzi sifuqwa liphango ukusebenza kakhulu; ukulamba yikho okusikhuthazayo.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Isixhwali siceba ububi, lenkulumo yaso injengomlilo ohaqazayo.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Umuntu ongelangqondo udaza inkani, njalo lomuntu onyeyayo wehlukanisa abangane.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Umuntu wodlakela uhuga umakhelwane wakhe amholele endleleni engalunganga.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Lowo ofica ngelihlo lakhe uceba izibozi; lowo oluma indebe zakhe uqonde ububi.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Inwele ezimhlophe zingumqhele wobukhulu, zizuzwa ngempilo elungileyo.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Ungcono umuntu obekezelayo kuleqhawe, umuntu ozinqandayo ulaka lwakhe kulalowo othumba idolobho.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Inkatho iphoselwa enkundleni, kodwa isinqumo sayo sisemandleni kaThixo.
