Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Omuntu ateekateeka by’ayagala okukola mu mutima gwe, Naye okuddamu kuva eri Mukama.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Amakubo g’omuntu gonna gaba matuufu mu maaso ge ye, naye Mukama y’apima ebigendererwa.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Emirimu gyo gyonna gikwasenga Mukama, naye anaatuukirizanga entegeka zo.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Mukama buli kimu akikola ng’alina ekigendererwa, n’abakozi b’ebibi y’abakolera olunaku lwe batuukibwako ebizibu.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Buli muntu alina omutima ogw’amalala wa muzizo eri Mukama; weewaawo talirema kubonerezebwa.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Olw’okwagala n’olw’obwesigwa, ekibi kisasulibwa, n’okutya Mukama kuleetera omuntu okwewala okukola ebibi.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Amakubo g’omuntu bwe gaba gasanyusa Mukama, aleetera abalabe b’omuntu oyo okubeera naye mu mirembe.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Akatono akafune mu butuukirivu, kasinga obugagga obungi obufune mu bukyamu.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Omutima gw’omuntu guteekateeka ekkubo lye, naye Mukama y’aluŋŋamya bw’anaatambula.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Kabaka ky’ayogera kiba ng’ekiva eri Katonda, n’akamwa ke tekasaanye kwogera bitali bya bwenkanya.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Ebipimo ne minzaani ebituufu bya Mukama, ebipimo byonna ebikozesebwa y’abikola.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Kya muzizo bakabaka okukola ebibi, kubanga entebe ye ey’obwakabaka enywezebwa butuukirivu.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Akamwa akogera eby’amazima bakabaka ke basanyukira, era baagala oyo ayogera amazima.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Obusungu bwa kabaka buli ng’ababaka abaleese okufa, omusajja ow’amagezi alibukkakkanya.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Kabaka bw’asanyuka kireeta obulamu; n’okuganza kwe, kuli nga ekire eky’enkuba mu biseera ebya ttoggo.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Okufuna amagezi nga kusinga nnyo okufuna zaabu, era n’okufuna okutegeera kikira ffeeza!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Ekkubo ly’abagolokofu kwe kwewala ebibi, n’oyo eyeekuuma mu kutambula kwe, awonya emmeeme ye.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Amalala gakulembera okuzikirira, n’omwoyo ogwegulumiza gukulembera ekigwo.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Okubeera n’omwoyo ogwetoowaza era n’okubeera n’abaavu, kisinga okugabana omunyago n’ab’amalala.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Oyo assaayo omwoyo ku kuyigirizibwa alikulaakulana, era alina omukisa oyo eyeesiga Mukama.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Abalina emitima egy’amagezi baliyitibwa bategeevu, n’enjogera ennungi eyongera okuyamba okutegeera.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Amagezi nsulo ya bulamu eri oyo agalina, naye obusirusiru buleetera abasirusiru okubonerezebwa.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Omutima gw’omuntu ow’amagezi gumuwa enjogera ennungi, era akamwa ke kayigiriza abalala.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Ebigambo ebirungi biri ng’ebisenge by’omubisi gw’enjuki, biwoomera emmeeme, ne biwonya n’amagumba.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Wabaawo ekkubo erirabika ng’ettuufu eri omuntu, naye ku nkomerero limutuusa mu kufa.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Okwagala okulya kuleetera omuntu okukola n’amaanyi, kubanga enjala emukubiriza okweyongera okukola.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Omuntu omusirusiru ategeka okukola ebitali bya butuukirivu, era n’ebigambo bye, biri ng’omuliro ogwokya ennyo.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Omuntu omubambaavu asiikuula entalo, n’ow’olugambo ayawukanya ab’omukwano enfirabulago.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Omuntu omukyamu asendasenda muliraanwa we n’amutwala mu kkubo eritali ttuufu.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Omuntu atemya ku liiso ateekateeka kwonoona, n’oyo asongoza emimwa ategeka kukola bitali birungi.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Omutwe ogw’envi ngule ya kitiibwa, gufunibwa abo abatambulira mu bulamu obutuukirivu.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Omuntu omugumiikiriza asinga omutabaazi, n’oyo afuga obusungu bwe akira awamba ekibuga.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Akalulu kayinza okukubibwa, naye okusalawo kwa byonna kuva eri Mukama.
