Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Motema ya moto esalaka mabongisi, kasi eyano ewutaka epai na Yawe.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Nzela nyonso ya moto emonanaka peto na miso na ye, kasi Yawe nde amekaka mitema.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Pesa misala na yo epai na Yawe, mpe mabongisi na yo ekokokisama.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Yawe asalaka makambo nyonso na tina, ezala bato mabe, asala bango mpo na mokolo ya pasi.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Moto nyonso ya lolendo azalaka nkele na miso ya Yawe; solo, akozanga te kozwa etumbu.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Bolingo mpe bosembo elongolaka mbeba; kotosa Yawe etindaka moto kokima mabe.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Soki Yawe asepeli na nzela ya moto, akoyokanisa ye na banguna na ye.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Kozwa biloko moke kati na bosembo ezali malamu koleka kozwa bomengo ebele kati na nzela ya mabe.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Motema ya moto esalaka mabongisi, kasi ezali Yawe nde asalaka ete ekokisama to te.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Maloba ya mokonzi ezali lokola Liloba na Nzambe, ekweyaka te kati na kosambisama.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Emekelo kilo ya sembo mpe basani oyo bamekelaka kilo ezali ya Yawe, mpe kilo nyonso ya saki ezali likambo na Ye.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Ezali malamu te mpo na mokonzi kosala mabe, pamba te bokonzi elendisamaka nde na nzela ya bosembo.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Bakonzi balingaka maloba ya solo, mpe bapesaka moto oyo alobaka na bosembo lokumu.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Kanda ya mokonzi ememaka na kufa, kasi moto ya bwanya ayebaka kokitisa yango.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Soki elongi ya mokonzi ezali kongenga, elingi koloba: bomoi. Bolamu na ye ezali lokola lipata ya mvula ya eleko ya suka.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Bwanya ezali malamu koleka wolo, mpe kozwa mayele ezali na litomba koleka palata.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Bato ya sembo batambolaka na nzela oyo epesaka mabe mokongo. Moto oyo abatelaka motema na ye abatelaka nde bomoi na ye.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Lolendo eyaka liboso ya kobebisama, mpe komimatisa eyaka liboso ya kokweyisama.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Kozala moto ya komikitisa mpe kozala elongo na bato bakelela ezali malamu koleka kokabola bomengo ya bitumba elongo na bato ya lolendo.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Moto oyo akanisaka na tina na makambo amonaka bolamu. Esengo na moto oyo atiaka elikya na Yawe.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Babengaka moto oyo azali na motema ya bwanya moto ya mayele, mpe bibebu ya kimia ebakisaka boyebi.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Mayele ezali etima ya bomoi mpo na bato oyo bazali na yango, kasi bozoba ezali etumbu mpo na bazoba.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Motema ya moto ya bwanya ekomisaka monoko na ye mayele, mpe bibebu na ye ebakisaka boyebi.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Maloba ya elengi ezalaka lokola mafuta ya nzoyi, epesaka kimia na motema mpe lobiko na mikuwa.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Nzela mosusu emonanaka sembo na miso ya bato, nzokande, na suka, ememaka na kufa.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Nzala etindaka mosali ete asala mosala, monoko na ye etindikaka ye na mosala.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Moto ya Beliali abongisaka kosala mabe, mpe maloba na ye ezali lokola moto oyo etumbaka.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Moto mabe alonaka koswana, moto ya songisongi akabolaka baninga.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Moto ya mobulu abendaka moninga na ye mpe atambolisaka ye na nzela ya mabe.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Moto oyo akangi miso mpe bibebu na ye mpo na kosala mabongisi ya mabe asili kosala masumu.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Suki ya pembe ezali motole ya nkembo; bazwaka yango na nzela ya bosembo.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Moto oyo akangaka motema azali makasi koleka elombe, mpe moto oyo ayebi komikanga azali makasi koleka moto oyo abotolaka bingumba.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Bakobetaka zeke kati na elamba ya Nganga-Nzambe, kasi mikano nyonso ewutaka na Yawe.
