Príslovia 16

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Vahe'mota e'ina hu'za hugahune huta antahintahia retro hugahunanagi, Ra Anumzamoke ana antahintahima retro'ma hanuntera, huvagare kea huntegahie.

2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Tagrama mika zama hu'nazamo'a knare hune huta tagesa antahigahunanagi, nanknahu tagutagesareti ana mika'zana nehune Ra Anumzamoke refako hugahie.

3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

Mika'zama huku'ma hanana zana Ra Anumzamofo azampi antegeno, ana mika zama huku'ma antahintahima retro'ma hanana zamo'a, nena'a fore hugahie.

4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Ra Anumzamo'a agafa'a me'negeno maka'zana trohu'ne. Hagi zamahe fananema hania kefo zamavu'zmava'ma nehaza vahe'enena, tro huzmante'ne.

5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Ra Anumzamo'a zamavufga ra nehaza vahekura, avesra huzmanteno agotenezmante. Hagi zamavufara hanaza vahe'mo'za, knazampi manigahaze.

6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Tamage huta Ra Anumzamofo avesinteta mani fatgo huta manisunkeno'a, Ra Anumzamo'a kumitia eritregahie. Ra Anumzamofonku'ma kore hunteta Agri agorga manisunazamo, kefo zampintira tazeri amane hugahie.

7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

Ra Anumzamo'ma musema nehia kante'ma tavutva'ma hanunkeno'a, ha' vahetimo'zanena zamarimpa fru hurantegahaze.

8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Fatgo mani'zane mani'nenka osi'a fenoma ante'snamo'a, havi kampinti rama'a fenoma antesana zana agatere'ne.

9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Ana hugahune huta antahintahia retro hugahunanagi, Ra Anumzamo Agrake maka'zama hanuna kana erinte fatgo hugahie.

10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

Kini vahe'mo'za Anumzamo'ma e'ina hihoma huno zamia antahi'zanteti kea nehaze. Hagi vahe'ma refakoma hanu'za, fatgo hu'za vahera refako hiho.

11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

Fatgoma huno maka'zama refko hu'zana, Ra Anumzamofontegati ne-e. Hagi fatgoma huno maka'zama kna'amo'ma hu'nea avamente'ma refkoma huzanku ave'nesie.

12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

Kini vahe'mofona kefo avu'ava zankura agoteno, avesra nehie. Na'ankure kini tra'ma me'neana, fatgo avu'avamofo agofetu me'ne.

13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Kini vahe'mo'za fatgo vahe'mofo kegu musena nehu'za, tamage keagama nehia vaheku zamavesinezamantaze.

14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

Kini ne'mofo rimpa aka'zamo'a frigahane naneke me'ne. Hianagi knare antahi'zane ne'mo'a, kini ne'mofona rimpa azeri fru hugahie.

15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

Kini ne'mofo avugosamo'ma kiza avu'ava'ma haniana, kasimu erinka manigahane huno nehie. Ana avu'avamo'a, mona hampomo ko runo eramigeno, ne'zamo afureankna nehie.

16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

Knare antahi'zama eri'zamo'a golia agateregeno, ama' antahi'zama avesinteno eri'zamo'a, silva agatere'neankino hentofaza hu'ne.

17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

Fatgo vahe'mofo kamo'a, ranka me'nege'za, kefo avu'ava zamofona azeri agateregahaze. Iza'o kva hu'neno ana kama avaririmo'a, agra'a agu'nevazie.

18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

Kavufga ra huzamo'a, kazeri haviza hugahie. Kagra kavufga husgama hu'zamo'a, kazeri tanafa kofa hugahie.

19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Akoheno anteramino amunte omane vahe'enema mani'zamo'a, avufga ra hu vahemo ha'pinti feno eri'neaza refko hu'zana agatere'ne.

20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Iza'o avumro antesaza kema avaririsimo'a, hakare'zama hanifina knare hugahie. Ra Anumzamofonte'ma amentintima hanimofona, asomu huntegahie.

21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Antahi ama'ma haza vaheku, ama' antahi'zane vahere hu'za hugahaze. Knare kema hania nanekemo, vahe'mofona avare agrarega atregahie.

22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Ama' antahintahima eri'naza vahe'mofontera ana ama' antahi'zamo'a asimu ami kampu'i tinkna hu'ne. Hianagi neginagi avu'ava zamo'a, neginagi avu'ava'ma nehaza vahetera, nona'a knaza nezamie.

23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Ama' antahi'zane ne'mofo agu'amo azeri ante fatgo higeno, mago'ane vahe'ma agu'ama azeri rukrahe hu kea agipintira atineramie.

24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

So'e kema hu'zamo'a tumemofo rima'agna hu'neankino, vahe'mofo agu'amemofontera haga higeno, zaferinamofona azeri so'e nehie.

25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

Mago'a vahe'mo'za knare kante nevune nahazanagi, anama nevaza kamofo atuparega fri'za me'ne.

26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

Eri'zama e'neri'za vahe'mo'za antahi'naze, eri'zama zamu'nasisi hu'za e'orisanu'za ne'zana onegahazanki'za zamagamate'zamo hige'za, eri'zana e'nerize.

27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

Kefo vahe'mo'za kefozama eri fore huzanku nehakraze. Ke'zmimo'a afe tevemo te'osa hiankna huno, vahe'mokizmia zamazeri haviza nehie.

28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

Akrehe akrehe zamageru'ene vahe'mo'za, vahe'mokizmi amu'nompina kea erintage'za ha' fra nehaze. Vahe'mofo amefi agenke'ma huzamo knare arone'a, azeri netane.

29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

Haframahu ne'mo'a, tava'oma'are'ma nemanimofona revatga huno avreno havi kante nevie.

30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

Iza'o avuma mago ne' resuki nemimo'a, akrehe akrehe avu'avaza nehie. Hagi iza'o agi'ma haninkofisigenka, hazenke avu'ava nehie hunka antahigahane.

31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

Fatgo avu'ava zama hu'zama nevaza vahe'mokizmia tu zamazokamo'a, kini fetori anunte antanintea kna nehige'za, ra agi nezamize.

32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

Ame huno arimpa'gnama osu vahe'mo'a himamu vahera agateregeno, iza'o rimpa he'zama azerirava nehimo'a, tusi'a kuma'ma ha'ma huno eri'nemofona agatenere.

33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

Mago'azama hunakura satu zokago renka antahiama hugahue hnananagi Ra Anumzamoke hu izora hutenkeno, anazamo'a eforera hugahie.