Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Der Mensch setzt sich's wohl vor im Herzen; aber vom HERRN kommt, was die Zunge reden soll.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Einem jeglichen dünken seine Wege rein; aber der HERR wägt die Geister.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Befiehl dem HERRN deine Werke, so werden deine Anschläge fortgehen.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Der HERR macht alles zu bestimmtem Ziel, auch den Gottlosen für den bösen Tag.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Ein stolzes Herz ist dem HERRN ein Greuel und wird nicht ungestraft bleiben, wenn sie gleich alle aneinander hängen.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Durch Güte und Treue wird Missetat versöhnt, und durch die Furcht des HERRN meidet man das Böse.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Wenn jemands Wege dem HERRN wohl gefallen, so macht er auch seine Feinde mit ihm zufrieden.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Es ist besser ein wenig mit Gerechtigkeit denn viel Einkommen mit Unrecht.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Des Menschen Herz erdenkt sich seinen Weg; aber der HERR allein gibt, daß er fortgehe.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Weissagung ist in dem Munde des Königs; sein Mund fehlt nicht im Gericht.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Rechte Waage und Gewicht ist vom HERRN; und alle Pfunde im Sack sind seine Werke.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Den Königen ist Unrecht tun ein Greuel; denn durch Gerechtigkeit wird der Thron befestigt.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Recht raten gefällt den Königen; und wer aufrichtig redet, wird geliebt.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Des Königs Grimm ist ein Bote des Todes; aber ein weiser Mann wird ihn versöhnen.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Wenn des Königs Angesicht freundlich ist, das ist Leben, und seine Gnade ist wie ein Spätregen.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Nimm an die Weisheit, denn sie ist besser als Gold; und Verstand haben ist edler als Silber.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Der Frommen Weg meidet das Arge; und wer seinen Weg bewahrt, der erhält sein Leben.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Wer zu Grunde gehen soll, der wird zuvor stolz; und Hochmut kommt vor dem Fall.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Es ist besser niedrigen Gemüts sein mit den Elenden, denn Raub austeilen mit den Hoffärtigen.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Wer eine Sache klüglich führt, der findet Glück; und wohl dem, der sich auf den HERRN verläßt!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Ein Verständiger wird gerühmt für einen weisen Mann, und liebliche Reden lehren wohl.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Klugheit ist wie ein Brunnen des Lebens dem, der sie hat; aber die Zucht der Narren ist Narrheit.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Ein weises Herz redet klug und lehrt wohl.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Die Reden des Freundlichen sind Honigseim, trösten die Seele und erfrischen die Gebeine.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Manchem gefällt ein Weg wohl; aber zuletzt bringt er ihn zum Tode.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Mancher kommt zu großem Unglück durch sein eigen Maul.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Ein loser Mensch gräbt nach Unglück, und in seinem Maul brennt Feuer.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ein verkehrter Mensch richtet Hader an, und ein Verleumder macht Freunde uneins.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Ein Frevler lockt seinen Nächsten und führt ihn auf keinen guten Weg.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Wer mit den Augen winkt, denkt nichts Gutes; und wer mit den Lippen andeutet, vollbringt Böses.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Graue Haare sind eine Krone der Ehren, die auf dem Wege der Gerechtigkeit gefunden wird.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Ein Geduldiger ist besser denn ein Starker, und der seines Mutes Herr ist, denn der Städte gewinnt.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Das Los wird geworfen in den Schoß; aber es fällt, wie der HERR will.
