Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
C’est à l’homme de préparer son âme, et au Seigneur de gouverner la langue.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Toutes les voies de l’homme sont ouvertes à ses yeux: le Seigneur pèse les esprits.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Expose tes œuvres au Seigneur, et tes pensées seront dirigées.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Le Seigneur a opéré toutes choses pour lui-même, l’impie même pour le jour mauvais.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
C’est l’abomination du Seigneur que tout homme arrogant; lors même qu’une main serait dans une main, il n’est point innocent. Le commencement de la bonne voie est de faire la justice: or elle est agréable à Dieu plus que l’immolation des hosties.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Par la miséricorde et la vérité se rachète l’iniquité; et c’est par la crainte du Seigneur qu’on se détourne du mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Lorsque plairont au Seigneur les voies de l’homme, il convertira ses ennemis même à la paix.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Mieux vaut peu avec la justice que beaucoup de fruits avec l’iniquité.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Le cœur de l’homme dispose sa voie; mais c’est au Seigneur de diriger ses pas.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
La divination est sur les lèvres du roi; dans les jugements n’errera pas sa bouche.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Poids et balance sont les jugements du Seigneur; et ses œuvres sont toutes les pierres du sachet.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Abominables au roi sont ceux qui agissent en impies; parce que c’est par la justice que s’affermit un trône.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Les rois veulent des lèvres justes: celui qui parle avec droiture sera aimé d’eux.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
L’indignation du roi est un messager de mort; et l’homme sage l’apaisera.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Dans l’hilarité du visage du roi est la vie; et sa clémence est comme la pluie de l’arrière-saison.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Possède la sagesse, parce qu’elle est meilleure que l’or; et acquiers la prudence, parce qu’elle est plus précieuse que l’argent•
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Le sentier des justes s’écarte des maux; celui qui garde son âme conserve sa voie.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
L’orgueil précède l’abattement; et avant la ruine l’esprit s’exalte.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Il vaut mieux être humilié avec des hommes doux que de partager des dépouilles avec des superbes.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Un homme habile dans la parole trouvera des biens; et celui qui espère dans le Seigneur est bien heureux.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Celui qui est sage de cœur sera appelé prudent: et celui qui est doux dans la parole recevra de plus grands dons.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
C’est une source de vie que l’instruction, pour celui qui la possède; la doctrine des insensés, c’est la folie.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Le cœur du sage instruit sa bouche; et à ses lèvres il ajoutera de la grâce.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
C’est un rayon de miel que des paroles disposées avec art; c’est la douceur de l’âme et la santé des os.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Il est une voie qui paraît à l’homme droite, et ses issues conduisent à la mort.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
L’âme de celui qui travaille, travaille pour soi, parce que sa bouche l’y a contraint.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
L’homme impie creuse le mal, et sur ses lèvres un feu brûle.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
L’homme pervers suscite des procès et le verbeux divise les princes.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
L’homme injuste attire son ami, et le conduit par une voie non bonne.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Celui qui, les yeux immobiles, forme des desseins pervers, se mordant les lèvres, exécute le mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
C’est une couronne de dignité, que la vieillesse qui se trouvera dans les voies de la justice.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Vaut mieux un homme patient qu’un homme fort; et celui qui domine son esprit vaut mieux que celui qui prend des villes d’assaut.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Les sorts se jettent dans le pan de la robe; mais c’est par le Seigneur qu’ils sont dirigés.
