Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
La préparation du cœur est à l’homme, mais de l’Éternel est la réponse de la langue.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Toutes les voies d’un homme sont pures à ses propres yeux, mais l’Éternel pèse les esprits.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Remets tes affaires à l’Éternel, et tes pensées seront accomplies.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
L’Éternel a tout fait pour lui-même, et même le méchant pour le jour du malheur.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Tout cœur orgueilleux est en abomination à l’Éternel; certes, il ne sera pas tenu pour innocent.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Par la bonté et par la vérité, propitiation est faite pour l’iniquité, et par la crainte de l’Éternel on se détourne du mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Quand les voies d’un homme plaisent à l’Éternel, il met ses ennemis mêmes en paix avec lui.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Mieux vaut peu avec justice, que beaucoup de revenu sans ce qui est juste.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Le cœur de l’homme se propose sa voie, mais l’Éternel dispose ses pas.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Un oracle est sur les lèvres du roi, sa bouche n’erre pas dans le jugement.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
La balance et les plateaux justes sont de l’Éternel; tous les poids du sac sont son ouvrage.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
C’est une abomination pour les rois de faire l’iniquité; car, par la justice, le trône est rendu ferme.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Les lèvres justes sont le plaisir des rois, et le [roi] aime celui qui parle droitement.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
La fureur du roi, ce sont des messagers de mort; mais l’homme sage l’apaisera.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Dans la lumière de la face du roi est la vie, et sa faveur est comme un nuage de pluie dans la dernière saison.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Combien acquérir la sagesse est meilleur que l’or fin, et acquérir l’intelligence, préférable à l’argent!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Le chemin des hommes droits, c’est de se détourner du mal; celui-là garde son âme qui veille sur sa voie.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
L’orgueil va devant la ruine, et l’esprit hautain devant la chute.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Mieux vaut être humble d’esprit avec les débonnaires, que de partager le butin avec les orgueilleux.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Celui qui prend garde à la parole trouvera le bien, et qui se confie en l’Éternel est bienheureux.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
L’homme sage de cœur sera appelé intelligent, et la douceur des lèvres accroît la science.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
L’intelligence est une fontaine de vie pour ceux qui la possèdent, mais l’instruction des fous est folie.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Le cœur du sage rend sa bouche sensée, et, sur ses lèvres, accroît la science.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Les paroles agréables sont un rayon de miel, douceur pour l’âme et santé pour les os.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Il y a telle voie qui semble droite à un homme, mais des voies de mort en sont la fin.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
L’âme de celui qui travaille, travaille pour lui, car sa bouche l’y contraint.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
L’homme de Bélial creuse, [à la recherche] du mal, et sur ses lèvres il y a comme un feu brûlant.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
L’homme pervers sème les querelles, et le rapporteur divise les intimes amis.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
L’homme violent entraîne son compagnon et le fait marcher dans une voie qui n’est pas bonne.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Celui qui ferme ses yeux pour machiner la perversité, celui qui pince ses lèvres, accomplit le mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Les cheveux blancs sont une couronne de gloire s’ils se trouvent dans la voie de la justice.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Qui est lent à la colère vaut mieux que l’homme fort, et qui gouverne son esprit vaut mieux que celui qui prend une ville.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
On jette le sort dans le giron, mais toute décision est de par l’Éternel.
