Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Of man [are] arrangements of the heart, And from Jehovah an answer of the tongue.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
All the ways of a man are pure in his own eyes, And Jehovah is pondering the spirits.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Roll unto Jehovah thy works, And established are thy purposes,
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
All things hath Jehovah wrought for Himself, And also the wicked [worketh] for a day of evil.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
An abomination to Jehovah [is] every proud one of heart, Hand to hand he is not acquitted.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
In kindness and truth pardoned is iniquity, And in the fear of Jehovah Turn thou aside from evil.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
When a man's ways please Jehovah, even his enemies, He causeth to be at peace with him.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Better [is] a little with righteousness, Than abundance of increase without justice.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
The heart of man deviseth his way, And Jehovah establisheth his step.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
An oath [is] on the lips of a king, In judgment his mouth trespasseth not.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
A just beam and balances [are] Jehovah's, His work [are] all the stones of the bag.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
An abomination to kings [is] doing wickedness, For by righteousness is a throne established.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
The delight of kings [are] righteous lips, And whoso is speaking uprightly he loveth,
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
The fury of a king [is] messengers of death, And a wise man pacifieth it.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
In the light of a king's face [is] life, And his good-will [is] as a cloud of the latter rain.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
To get wisdom — how much better than gold, And to get understanding to be chosen than silver!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
A highway of the upright [is], 'Turn from evil,' Whoso is preserving his soul is watching his way.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Before destruction [is] pride, And before stumbling — a haughty spirit.'
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Better is humility of spirit with the poor, Than to apportion spoil with the proud.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
The wise in any matter findeth good, And whoso is trusting in Jehovah, O his happiness.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
To the wise in heart is called, 'Intelligent,' And sweetness of lips increaseth learning.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
A fountain of life [is] understanding to its possessors, The instruction of fools is folly.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
The heart of the wise causeth his mouth to act wisely, And by his lips he increaseth learning,
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Sayings of pleasantness [are] a honeycomb, Sweet to the soul, and healing to the bone.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
There is a way right before a man, And its latter end — ways of death.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
A labouring man hath laboured for himself, For his mouth hath caused [him] to bend over it.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
A worthless man is preparing evil, And on his lips — as a burning fire.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
A froward man sendeth forth contention, A tale-bearer is separating a familiar friend.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
A violent man enticeth his neighbour, And hath causeth him to go in a way not good.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Consulting his eyes to devise froward things, Moving his lips he hath accomplished evil.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
A crown of beauty [are] grey hairs, In the way of righteousness it is found.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Better [is] the slow to anger than the mighty, And the ruler over his spirit than he who is taking a city.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Into the centre is the lot cast, And from Jehovah [is] all its judgment!
