Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
It perteyneth to man to make redi the soule; and it perteyneth to the Lord to gouerne the tunge.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Alle the weies of men ben opyn to the iyen of God; the Lord is a weiere of spiritis.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Schewe thi werkys to the Lord; and thi thouytis schulen be dressid.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
The Lord wrouyte alle thingis for hym silf; and he made redi a wickid man to the yuel dai.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Abhomynacioun of the Lord is ech proude man; yhe, thouy the hond is to the hond, he schal not be innocent. The bigynnyng of good weie is to do riytwisnesse; forsothe it is more acceptable at God, than to offre sacrifices.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Wickidnesse is ayen bouyt bi merci and treuthe; and me bowith awei fro yuel bi the drede of the Lord.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Whanne the weyes of man plesen the Lord, he schal conuerte, yhe, hise enemyes to pees.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Betere is a litil with riytfulnesse, than many fruytis with wickidnesse.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
The herte of a man schal dispose his weie; but it perteyneth to the Lord to dresse hise steppis.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Dyuynyng is in the lippis of a king; his mouth schal not erre in doom.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
The domes of the Lord ben weiyte and a balaunce; and hise werkis ben alle the stoonys of the world.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Thei that don wickidli ben abhomynable to the king; for the trone of the rewme is maad stidfast bi riytfulnesse.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
The wille of kyngis is iust lippis; he that spekith riytful thingis, schal be dressid.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Indignacioun of the kyng is messangeris of deth; and a wijs man schal plese him.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Lijf is in the gladnesse of the `cheer of the king; and his merci is as a reyn comynge late.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Welde thou wisdom, for it is betere than gold; and gete thou prudence, for it is precyousere than siluer.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
The path of iust men bowith awei yuelis; the kepere of his soule kepith his weie.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Pride goith bifore sorewe; and the spirit schal be enhaunsid byfor fallyng.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
It is betere to be maad meke with mylde men, than to departe spuylis with proude men.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
A lerned man in word schal fynde goodis; and he that hopith in the Lord is blessid.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
He that is wijs in herte, schal be clepid prudent; and he that is swete in speche, schal fynde grettere thingis.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
The welle of lijf is the lernyng of him that weldith; the techyng of foolis is foli.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
The herte of a wijs man schal teche his mouth; and schal encreesse grace to hise lippis.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Wordis wel set togidere is a coomb of hony; helthe of boonys is the swetnesse of soule.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
A weye is that semeth riytful to a man; and the laste thingis therof leden to deth.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
The soule of a man trauelinge trauelith to hym silf; for his mouth compellide hym.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
An vnwijs man diggith yuel; and fier brenneth in hise lippis.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
A weiward man reisith stryues; and a man ful of wordis departith princis.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
A wickid man flaterith his frend; and ledith hym bi a weie not good.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
He that thenkith schrewid thingis with iyen astonyed, bitith hise lippis, and parformeth yuel.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
A coroun of dignyte is eelde, that schal be foundun in the weies of riytfulnesse.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
A pacient man is betere than a stronge man; and he that `is lord of his soule, is betere than an ouercomere of citees.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Lottis ben sent into the bosum; but tho ben temperid of the Lord.
